A. VIII. Psani p. Wiléma z Pernštečna r. 1520. 145
Pak peníze, kteréž sem já dal z statku swého, kteréž sau swčěřeny těm, kdož
je pii sobé maji, za to ja prosim, aby bez mé wile žádnému dáwány nebyly, a
zwlàsté na takowá poselstwi, kteráž já znám škodná této zemi i sobě, a protož já
toho bohdá příčina býti nechci. Pakliby se dáwaly bez mého wédomi, jabych se
o Lo musil k zemi domlůwati, že se toho nedrží, jak sau ty penize swëteny, 0 swau
wéc. Než ráčíteli jednati, aby naše swobody pod Českau pečetí twrzeny byly,
tomu sem já rád, a wedle WM" rád wšecko učiním, což učinili mám při takowé
wéci; neb se tu nedotýče, páni milí, jedné osoby, ale dotýče se wší země. Jedna
osoba každá můž sobě jednati pod Uherskau pečetí a třeba i pod Franskau, mné
do toho nic není, než přeji toho každému, kdož zná co swého dobrého. Ex Hranic,
fer. III post S. Martini 1520. (N. 100).
102.
Opét biskupowi Olomückému, w té£e wéci.
We Hranicích, 15 Nov.
Důstojný w boze otče a pane, pane přízniwý, a příteli můj milý! WM s. s.
wW., à prälbych WM" wšeho dobrčho.
Co je se kdy jednalo dobrého této zemi, nikdá jsem toho rušitel nebyl,
než wždycky jsem k tomu wčrně pomáhal a jednáwal, tak mnoho jako kdo jeden
w tomto wěku.
Neprotiwim se Ja nic poselstwi, kteréž Wy ráčíte učiniti, o wěci ty, kteréž
sau této zemi potřebné, a neodmlauwám proti tomu nic. Než tak jakž jsem zprawen,
žeby měli jednati o to, aby naše swobody měly potwrzowány býti pod Uherskau
pečetí ičto zemi, držím za to, (ač jest tak, že je o to jednáno, aneb s tím wysláno),
že je neřádné to jednání, a škodné na potomní časy této zemi, a prawim tak: než
bych k tomu chtěl swau wüli dáti, aneb k tomu raditi, Zebych radsi k tomu chtěl
swoliti, aby wálka byla.
Jednau jsem se WM" opowidal, a jesté druhé se opowidám, Ze k tomu má
wile neni, aniż k tomu jednání swoluji, což se swobod našich dotýče, aby se Uher-
skau pečetí měly twrditi. A nemá země té moci, aby měla o to swolowati, čehož
nikdý slýcháno není, a kterážby wčc nemohla než ke wšemu zlému piijíti této
zemi. A nedej mi toho milý búh, aby po mé smrti to mčlo rčeno býti, že jsem
jà ktomu swolowal!
Kněže milý! snad se mne tak mnoho dotýče, jako koho w té zemi: pak
chceli kdo takowé wéci jednati, aneb ktomu swolowati, na mne se žádný neswoluj.
Než jednati, aby byly potwrzeny Českau pečeti, ba wšecko rád wedle země
udělám, A když walný sněm bude položen, nechci wěřiti, aby lide ti, kdoż chti
А. С. Ц. 19
