A. VIII. Psaní p. Wiléma z Pernštečna r. 1520. 139
ale jest příliš již chytrá. | A tak wsickni obyéejowé w tom králowstwi w jiny jsau
se způsob změnili, i při práwé a při těch auřadech; čímž chudé wdowy, chudí
sirotei, i jini wsiekni, méliby pod bázni státi a sprawedliwosti uZiwati, ale uZiwajit
toho, k auřadům, kdež co maji to wydaji, a jak, tomu ja nerozumim. A proto
k Zidné sprawedlnosti piijiti nemohau, ale ne wsickni. Kym to koliwek jde, seredna
a hanebna wec jde w tomto krilowstwi; kdeZ skrz takowau wec bliZe jest k skaze
než k čemu k jinému. Nebudelit boiské milosti, pomstit toho mily büh.
Pak milý pane kmotře! bych ja se měl již těmto nynějším obyčejům učiti,
jistě nebudu; než při swém pánu stojím, a stanu bohdá, pokudž mého hrdla i statku
stáwá. Jak se náš pán opatruje w tomto králowstwi, a to což jemu sprawedliwè
přísluší, nenechá toho pán bůh bez pomsty! Ex Prostějow, fer. II post Michaelis.
(Nro. 89).
93.
Panu Janowi Bornemissowi z Březenic, hrabi Prešpurskému: poraučí jemu mladšího syna
swého Jana, dwoticiho u kriale Ludwika I.
W Prostejowe, 1520, 4 Oct.
S. s. w. wysoce urozený pane, pane a příteli můj milý! WM" bych přál
zdrawi i wseho jiného. Zprawil mne Jan syn müj, že má na WM" dobrého přítele,
i mne také Ze piátelsky pripomináte: z toho jà WM" dékuji, a syny swé rád ktomu
chci wésti, aby Wäm wsim pratelstwim toho zasluhowali; a ja také, starý jsa, rád
pro WM' wiecko chci učiniti; w čemž byste mne jedné chtěli potřebowati, a (já)
mohl učiniti,
Než za to prosim, budeteli lo znáti, že synowé moji uptimè a wèrnè pâna
swého se drží, a jemu slauží, swého pod tím nehledajíce, než dobrého pána swého:
račte při pánu jejich pánem a přítelem jejich býti. Pakli byšte jináče poznali, ani
se, aneb z nich ktery, tak nezachowaji: ba prosím, nerci abyšte se přimlauwati měli,
ale primlüwejte se k tomu, at jim toho neráčí trpěti, jestližeby co činili, ježto by
wèrni a poddani pánu swému činiti neměli.,
Milý pane a příteli! Pána našeho k tomu rač wésti, ať se žádného řečmi
nezprawuje ani trosly; neZ kdoZ mluwi co, aby toho skutkem dokazowal, coZ mluwi,
že jest tak. Neb jistě, zle se w Čechách děje, a bojím se toho, že ten, kdož zle
činí, že proto přítele při králi JM“ najde, tak dobře jako ten, kdož dobře činí.
Králit jest, neníť na tom dosti, že jest králem, nebudelit kralowati mocné, со?
JM“ králowstwi jest, JM“ jméno miti bude, a jiní budau činiti, coż budau chtiti.
Na nebožtíku králi měl jsem pána milostiwého, a dosti jsem s JM“ o to
hadrunküw miwal, aZ i do swád: ale prosté, prirozeni JM" nemohlo toho na sobé
18 *
