20 A. VII. Dopisy p. Alse Holickeho ze Šternberka od r. 1445.
nébt sé bojím, Zet by to tobě nikoli ku poctiwému nepřišlo, ježto bych já tobě
toho nerád přál, jako ptieteli zwlästé milému, toho mi üpln& ra@ wötriti. Take
jakož pane tebe tajno nenie, kteraká se jest mně i synu mému příhoda stala w Praze
za waším šleitem; pro niž sem žádal tudież od was oprawenie, ale to mi se ne-
mohlo státi. ProtoZ, milj prieteli, ponéwadZs také jeden oprawce, a pri tom slibu
také twa pecet jest: wérimt, Ze se w tom skutečně okážeš, atby mně i synu mému
ještě bez dlenie opraweno bylo; jestližebychom se potom sjiežděti měli, abychom
sobě wěřiti mohli, a naším sjezdóm aby potom toto neoprawenie na překážce ne-
bylo. Datum sabbato post conductum paschae.
Aleš ze Šternberka.
24.
Páně Oldřichowa odpowěd na předešlé psani; tóż nowiny o Armaniacich oc.
Na Krumlowé, bh. d. (Z rkp. Březan.)
Službu swů wzkazuji, urozený pane a přieteli zwláště milý!
A jakož . . . mně pises, wystiiehaje mne, tohot jsem welmi wděčen od tebe,
jakožto od přietele swého zwláště milého. Než wěz, kdotě koli takowé wéci na
tě wznášel, že je neprawě na tě wznášel. Než jestližebych do Rakús, neb k Krá-
lowč M“ o swú potrebu wyjel, jakoż sem i jindy činil, protoť bohdá nemienim
jinák učiniti, než jakož na dobrého člowčěka slušie. | Dále, jakož dotýčeš o oprawce,
mily přieteli! obešliž jiné, kteříž také oprawce jsü, a coż ja se také k tomu mám
piiéiniti, tot také rad udinim. Nowiny: kral Římský byl w Salepurce, a jiZ zase
sjel doluow do Wiedně. Tu jest sněm walně položen, od tohoto úterého w tém
dni. A Armeniaci wyjeli ze Šwáb a ztěch měst; ale wšudy sů w těch městech
i zamciech zakazy udělali; krom Mumpelkart zámek a město, kteréž jest Wittmber-
ského, tenť ještě držie. Pak ještě nemohu wěděti, takéli odtud pojedů, či nic.
Datum Krumlow, anno XLV.
25.
Pan Aleš panu Janowi Jiskrowi z Brandysa piše, zpráw z Uher od něho žádaje.
Bez místa a roku *), w měsíci Aug.
»Panu Jiskrowi.«
Sluzbu swü wzkazuji, urozeny pane a synu milý! Wzdycky bych o twém
zdrawi a o ščestí rád slyšal, srdečně a s prawů wěrů toho tobě přeje, a tak buch
daj. Synu milý ! prosím tebe což wieš o nowinách o králi Polském, aneboli o králi
*) Přípis psaní tohoto zachowal se w archivu Třeboňském mezi psanimi roku 1445;
i zdá se náležeti k r. 1445 anebo 1444.
