Rad prawa zemského.
50.
Si autem ipse rex eundem bannitum
servare volerit: tunc terrigenae ipsum
regem rogare debent, ut ipsum tenere
non debeat nec tueri, sed potius eos circa
haec statuta debeat conservare. In eo
ipse rex debet eos exaudire; et si eos
non exaudiret, tunc primo civitatem (szc)
vel castrum, ubi talis servatur, debet ex-
pugnari per terrigenas.
51.
Alii etiam dicunt, quod si rex nolu-
erit eos exaudire: tunc ipsi terrigenae in
negotiis suis eidem regi astare non de-
bent, nec obligantur tam diu, quousque
eundem duxerit dimittendum a se. Si quis
vero dominorum eidem regi tunc appo-
neret !) in aliquo vel juvaret: tunc talis
reputari iniquus homo debet ab omnibus
terrigenis supradictis, et haberi similiter
tamquam hostis.
Et similiter in causis factis per rapi-
nam, furtum, sublationem censuum, pro-
cedetur per omnia, ut superius est ex-
pressum.
52.
Item casus: Petrus quidam, nocturno
tempore veniens ad dómum Henrici, ean-
dem domum violenter excussit, res ejus
omnes asportando. Et si idem Henricus
talem causam judicialiter prosequi volu-
erit, procedat in hunc modum. Primo,
quia eo nocturno tempore excussionis de-
1) P. opponeret.
101
50.
Pakliby král Český toho ztracence
chtěl chowati: tehdy wšichni zemeně mají
jeho prositi, aby jich práwa nerušil, a
on je má uslyseti. Pakliby jich neusly-
šal: tehdy wšecka obec toho hradu neb
toho města, kdežby chowán byl, má do-
býwati; a když dobudü, maji k tomu ztra-
cenci pomstu učiniti a nábytky pobrati.
Než dědiny wždycky k králowstwi mají
ostati.
51.
Druhý obyčej jest: kdyžby jich král
nechtěl uslyšeti, tehdy wšichni zemené
nemaji jemu slużby ani žádného řádu či-
niti, dokudzby toho ztracence chowal a
jim jeho newydal. A pakliby ktery pan
tomu králi přes to službu neb který řád
ukazowal, anebo jej sám chowal, anebo
jiného ztracence neb zloděje přes otsů-
zenie panské chowal: má z země wypo-
wědien býti, a swé dědiny aby rozpro-
dal we třech létech, a jich obce i práwa
byl otsüzen. A mají jej wšickni, ktož
k České koruně slušejí, za swého nepřie-
tele jmieti.
52.
Kdyzby kto z násilé noénieho koho
chtěl pohoniti, má tento řád zachowati:
když mu sé to násilé dèje, mâ süsèdy
