86
gressum facere debeat, quod genu flec-
tere et quod tenere recte !) coram vobis,
et in quo loco debeat qua manu et quam
plicam recipere et tenere, et quo modo
dicere, ante quam cum hoste suo ipsam
plicam percutiat, et qualiter ac quotiens
cum ipsa plica percutiet, et postea quam
diu ibi flexo genu manere et quando sur-
gere debeat, et quando licitum sit ei ex-
ire de scampnis eisdem.«
12.
Deinde prolocutor ipsius citati dicet:
»domine judex! iste citatus suam innocen-
tiam (ostendere) cupiens coram vobis, petit
ut ei baro detur, qui eum instruat, qua-
liter et quando ipsa scamna ingredi de-
beat«, et petat etiam omnia?) quae ad
jus suum pertinent, sigillatim, quae pe-
tivit actoris prolocutor.
13.
Tunc baro datus actori, omnibus au-
dientibus, dicet actori: »audi! guia guan-
do tibi mandabitur, scamna intrare de-
bes, pede tuo dextro ante et pede sini-
stro post gradiendo; item flectere debes
genu dextrum et non sinistrum ; item pli-
cam partis tuae dextrae in manum tuam
dextram recipies et tenebis, non percu-
tiendo, donec inventum et mandatum tibi
fuerit, quando percutere debeas.«
14.
Deinde baro datus citato, dicet simi-
liter audientibus omnibus: »audi! quod
!) P, tenetur rectum. 9) A. omnino.
D. IV. Ordo judicii terrae.
tom, a na kterém jmá koleně pokleknuti
před wámi, a w kterém miestě, a kterů
rukú jmá klín swé sukně držeti, a kte-
rak jma iieci diiewe neiby tim klinem
swého wraha udeřil, a kolikrát jmá ude-
řiti, a dokuď jmá klečeti, a kdy jmá po-
wstati, a kdyby jměl z Sranköw wystüpiti.
12.
Potom řečník pohnaného jmá řieci:
tento pohnaný, (pojmenuje jej), chce swú
newinu pokázati, i prosí, pane sudí, aby
jemu byl dán pán, jenžtoby jej naučil,
kterakby jměl wstůpiti w šranky, i těž
učiniti, jako jest prwní řečník prosil.
13.
Tehdy ten pán, jenžto jest wydán
pówudu, jmi nad hlas fieci: »slysiż! kdyżt
Кай до Srankow wstüpiti, jmas prawn
nohů napřed kročiti a lewů potom; a
když před pány přijdeš, jmáš na prawém
koleně pokleknůti, i máš prawü rukü
s prawé strany za klín sukni wzieti, i jmáš
drZeti, dokudZ nekaZi pani tim klinem
sweho wraha udetiti.«
14.
Potom pän, kteryZ bude wydän po-
hnanému, jma nad hlas tieci: »slyš! kdyžt
