440 A. IX. Dopisy pana Prokopa z Rabštejna r. 1447.
kycana jemu poručeno. Neb nynie tam jedů Malowec a Kuče od Hory, a byl sem
s nimi na jedné hospodé w Ruigo (sic), VI mil od Ferrarie, a wiem že jim jiná
odpowěd dána nebude, než že Otec swatý swého legáta pošle a ty weci jemu
poručí, aby což dobrého bude toho králowstwie, to pósobil. Legatu sme Jiź gleit
králów poslali. Cilsky měl taidinkowati mezi Uhry a králem, a Uhři nepřijeli; já
mnim snad proto, že wědie, że legat ma prijeti, snad radejsie po legatu nežli: po
Cilském rokowati budü. A pak ja newiem jich úmyslu, než to wiem, že papež
jim dwakrát psal přísně, aby žádné wálky s králem Římským nečinili, než aby le-
gátowy příjezdy čekali. Kral odsud dnes jede do Petowa a do Rakenspurku, a
odtud do Grece přijede. A ja sem se uprosil napřed do Grece, neb mi koni
welmi ustali, a twój mi welmi odychawiéel, Ze na wšaký den umře; jediné kosti
a kóže ostala. A král bude w témdni w Greci; sestru swü posle o letnicech k muži
do Elsas. Rádbych widél, by se TM' dobie mél i s swymi syny. Welikü sem
znamost a piózeń wzel w Rimó; a mnim bohdi, że i KM'* Чет wiece mně pří-
chylen jest. Datum Markpurg, die Sigismundi, anno oc. XLVII.
Vester Procopius.
10.
Temuż další zpráwy we známost uwodi.
We Widni, 1441, 5 Jun. (Z orig.)
Urozenému pánu, p. Oldřichowi z Rosenberka, pánu mému milému a pře-
zniwému bud d.
Urozeny pane mily! Bycht TM" nowiny psal, ty TM' wie ode p. Kašpara;
než rád slyšel sem, że TM' dobře se má i se pany swymi syny. A TM“ děkují
z dobré wóle a z přézní, kterůž má TM“ ke muč. A pak o našem рарей а о ти
budem sobě rozpráwěti, když se shledame. Knèze legáta našeho čekáme, ježto
jest legátem per totam Germaniam cum plenissima potestate. Wašemu roku, kterýž
mate mieti s KMY, daj boh, aby dobry konec wzal; druzit mu netusie, quia multi
inter vestros non sincere procedunt. Kdyibychom se shledali, tehdybych powedel
co wiem, jeztoby se tomu podiwil; a protož strach, že málo opět zjednáte. Ja
sem se uprosiw u KM“ přijel sem, abych sobě některé wčěci zjednal, a také abych
po té cestě Římské pootpočinul. Piijedeli skoro król, jakoż se nadeji, dobie ; pahli
bude chtieti tam pobyti, ale pojedem tam zase k němu. Wiétrimet do Wlach. P.
Kašpar nezdá mi se, byť neřku do Lince, ale blíže: mohl jeti; protož nešel (sic)
z darma TM“ o jeho příjezdu. A zdá mi se, že při wašem roku nebude moci býti.
Zwiemli které nowiny, TM“ psáti se nebudu lenowati. Ex Vienna, die Bonilacii.
Vester Procopius.
