A. VII. Dopisy p. Alse Holického ze Śternberka r. 1438. 7
JM! byli. A prosimt, cożby nowin wódel, daj mi wédéti. Dat. Hradek, sabbato
ante purificationem S. Mariae virginis.
Aleš ze Šternberka, odjinud z Holic.
b.
Týž opět témuž: aby král Albrecht nemeškal jednati s Čechy, nechcelit zmeśkati ; że
maje w poselstwi k němu jeti pan Aleš, boji se bezžiwotí od něho oc.
Na Kriwoklate, 6 Febr, 1438. (Z orig. Treb.)
Urozenému pánu, panu Oldrichowi z Rosenberka, prieteli mému milému.
Služba má urozený pane a přieteli milý! Wědětiť dáwám, že má býti sněm
některých měst w témdni, a druhy prwni nedéli w puosté; i bojimt se, Zet ti sné-
mowé nejsü pro Raküského lepàie. ProtoZ zdálit se, obesli jej, at nemeska pri-
bliżiti se, chcelit nezmeżkati. Nebt slysim z Prahy nowiny, że kdyżby w Uhiiech
zjednal řád, tepruw by mienil piibliżiti se, aby jeho poslowć od země České dojeli-
A jestliet lak dluho dliti bude, bojimt se, Zet zmešká, ježtoť to potom těžce po-
stihne anebo snad nikda. Neb wieš pane dobře, jak pán náš, dobré paměti, zmeškal
jest, ježto jest toho potom do swé smrti nemohl postihnůti. A wieš pane dobře,
žeť jest pán náš w Uhriech takć zmatkuow odumiel. A budelit knieże Raküské
chtieti je wsecky srownati nynie, bojimt se, Ze dlüho do Čech nepřijede. | Takéť
wèdèti dáwám, jak sů mi jisti wzkázali, ti ježto sů byli při našeho pána smrti dobré
paméti, Ze jest JM* prawil pred knieZetem Rakůským, by byl JM' děle žiw pobyl,
že mě jest mienil...*) o hrdlo priprawiti, a Ze jest prikázal knieZeti Raküskému, tu
w Znojmě, když by mne mocen byl, aby mě o hrdlo priprawil; a knieie Raküské
że jest jemu to slíbil učiniti, kdyžby mne mocen byl, aby mne o hrdlo priprawil.
A toť sem wystřežen od jistých lidí, ježtoť sů při tom byli; a cožť by mi se bylo
stalo, stalotby mi se newinné, ProtoZ mily pane, wéda takowy béh, wérimt Ze
to opatříš, kdyžť pojedu w poselstwie, abych mohl bezpeéné prijeti. A take wies
pane, Zet sem prawil w Praze ještě, žeť jest Kašpar Šlik též prawil panu Men-
hartowi a panu Haškowi, a muoj že jest jeden při tom stál, ale oni sů newěděli,
by muoj byl. Protoż mily pane, prosimt, rad mi k takowym béhóm, nebt já k tobé
mimo jiné swé prátely útočiště mám. Neb neméllitbych bezpeócen byti, lépit bych
byl doma zuostana. A na tytot wéci prosim rady i odpowédi; a wždyť prosím,
*) Zde w originálu jedno slowo chybí.
