294 B. IV. Snómowni wici České r. 1451.
newadź jsu Chebsti listu priznawaciho k jednot® pana z.Rozmberka a pana Oldiicha
ze Hradce jako jiní nepoložili, a k těm zlatým se tak swolili, i potom z. žádného
útisku netůžiwše, přede wším sněmem panu Jirikowi s jinymi jeho piately z toho
děkowali, že s nimi naloženo milostiwě: jakož jsů se swolili, tak utińte.
Tyto pak wšecky wěci námi tuto již wypowědčné , buďto o mieru držení,
o zboží napřed jmenowanych postupowáni, o wězňów propuštění, neb o čemž koli
jiném, tak jakž každý kus w sobě zawřien již a wypsán jest, tak z jedné wšech
nás wuole i úmysla rozkazujem, aby od každého, což se koho dotýče, byly při-
jaty, naplněny a skutečně dokonány. Pakliby na komkoli, jenž těmito našimi: wý-
powedmi k éemu jest zawázán, co sešlo: aby ta strana, z jejiežlo jednoty takowy
by byl, to oprawila, zastala i skutečně naplnila tak wcele a úplně, jakoby onen,
jemuž jest rozkázáno, měl učiniti, bez wymlüwänie i odporu wselikého.
Item, jestlizebychom tuto kterych pri jichzto nàm popisowe jsü dàáni, po-
zapomenuli, a tak jich wypowedéti obmeskali, to nebude ke škodě ižádněmu, ale
o sněmu najprw w Praze budiciem, neboli na miestech wýš položených , strany,
jichiby se dotykalo, pied nami budte, tut ma také to podlé sprawedlnosti jed-
nano býti.
Na potwrzenie wiech wéci tuto wypowédénych my wsichni ubrmanć nade-
psaní pečeti naše wlastnie dali jsme i kázali priüisknüti. Kterézto wypowedi staly
jst se w středu na hod kitenie syna boZieho, léta jeho marozenie tisic étyri sla
padesát a jedno.
49.
Weřejné prowolání za příčinau pokoje a řádu w zemi, ze sněmu swatokateřinského
utinèné. (Z rkp. Sternb. p. 189 —190.)
JF Praze, 1451, 6 Januar.
»Jednosworné sjednánie pánów o sněmu w Praze na sw. Katerinu.«
ln disgressione autem congregationis ejusdem, ut regnum ipsum tranquilli-
tatis et pacis amoenitate gaudere valeat atque possit, in punclis et articulis infra
scriplis omnes unanimiter resederunt, eaque et eos in omnium audientia publica
legi mandaverunt, quibus omnes et singuli consenserunt, nemine penitus discrepante,
voce quoque praeconia proclamari per civitates et dominia jusserunt.
Najprwé silnice wiecky aby sly prostranné a swobodne.
Item lipeżuow a kradeżuow, wybojów a pálení denních a nočních, aby
bylo konečně wšech přestáno. Pakliby kto w takowém zlém účinku zastižen byl
neb uswědčen, nad takowým i nad każdym, jenżby ho zastáwal, má býti mstěno
podlé popraw starodáwnich.
