36 A. VII. Dojisy p. Alse Holickéhe zc Šternberka od r. 1449.
jeliž druhý den ku p. Jitikowi bude moci dojeti na Poděbrady, a doma jeho tu
najde , nebo nic; a potom, jakož sám pane rozoměti muožeš, jedno již pět dní
k toho listu konání p. Jiřík bude mieti, i na miesto w smlüwách jmenowané po-
slati a jej položiti. I neniet to mily prieteli dobre, że se jest tiem piiepisem ta-
kowé prodlenie stalo: neb nebudeli moci p. Jiřík na ten den listu dokonalého po-
loziti, an k tomu drahně pečetí musí mieti, psalt sem prwé pane, že to jeho wina
nebude, nežli twà. A Jakoż mi piseś pane o Jindiichowi Kolowratowi, kterakt jest
psal, Ze sem já a moji jeho hančli w Slanóm: kriwdut mi pane na tom činí, bychť
já jeho hančl kterým slowem, ani ktery moj mym wèdomim. A pončwadž sem
sám na něho Zalowal a zaluji, wZdy oprawenie Zadzje pro to haneni, jakoZ me jest
na libochowicich hanèl newinnè a kiiwè: warowalť sem se toho a na to pamět
sem mel, aby on nemel co w prawdé zalowati, a jedno za druhé aby nebylo sra-
zowino, ale mně oprawowino, a to pane we čtyřech neděléch podlé: smlůwy
w Llradci učiněné; a podnes toho očekáwám. Toto sem slysal, když p. Jiřík
zwěděl, jakož jest Kolowrat člowčka mého zmuéila k tomu priprawiti chtěl, aby
to o nás prawil, což jest sobě byl na lístku na nàs Kolowrat sepsal a smyslil, a
že se lo také dotýče jeho p. Jiříka, žeby mělo přitom býti páně Jiříkowých z Berůna
na sestdesáte: tehdy žádal jest p. Jiřík na tom mem zmuèeném člowčku, aby jemu
powèdèl, kterak se jest jemu stalo od Kolowrata, a chtěw to p. Jiřík proto zwé-
děti, aby uměl o to s haitmanem Berúnským a s starsimi mluwiti, a prawè jim,
jestližeby to učinili, zeby je chtěl z tobo tresktati , jakoZby na takoweé slusalo; a
z lobo sü se wsichni omlüwali, jako newinni, i pan Jirik. A tak jest to len moj
élowek zmuéeny pied p. Jirihem k jeho Zádosü rozprawel beze wseho hanénie,
a na tom zawrel, Ze z toho milému bohu zaluje. Taket sem pane ja po té straně
nestál, kady jest Kolowrat z města jel, a o tom kydini s wajci sem nic newedel,
aniž wiem by to kto učinil. Ale jakož píšeš pane, kterak se Kolowrat zná k za-
mordowáni Prechowu a o tom noéníim lúpeži a wyboji, zádaje wedeti, kterakby Lo
mélo opraweno byti: tohot pane żadam, at mi jest to opraweno i mym od něho
podlé řádu země, jakož takowy mord a lúpež noční i wýboj z práwa má oprawo-
wáno býti; a též pane i ten wýboj noční we Hradkowčwsi, jakož sem z toho ža-
lowal a prwé pane i tobé o tom psal; ato od žalob došlých we čtyřech neděléch,
podlé wykázánie smlůwy Hradecké. A tohot jako piieteli swému doufám i wörim,
Ze mi tebů pane to schazeti nebude. Neb pane pises mi, ze Kolowrat s wämi
w tč smlúwč a w piimèïie stoji; tehdy ste mi za nèho slíbili, a powinni jste mi
tu oprawu pliwesti w času w Lom, jakoz smlüwa w llradei udèlauä ukazuje. Pro
niež žádám a prosím pane konečné odpowčdi twé. Dat. dominico Rogationum.
Aleš ze Šternberka.
