292 B. IV. Snómowni wici Ceskć r. 1451.
jeho wuole, kteróż i na rukojmiech mi. Pakliby pan Krušina tu chwili a na těch
miestech před námi nebyl, ani moc jeho a úředníka swého weyš jmenowaného i
s těmi pacholky nepostawil, aneb oni toho, což jim kážeme neučinili: tebdy roz-
kazujem tak, aby pan Krušina sám na jich miestě to wšecko oprawil, i skutkem
učinil a naplnil, cožkoli námi byloby jim kázáno.
Item wypowiedáme a rozkazujem, aby pan Břeněk také před námi w ten
čas a na těch miestech swrchudotčených a wespod jmenowaných stál osobně.
Item, o wězniech těch, kteříž od Zateckÿch a Lunskych w Udlicich jsń zji-
máni, jeZto Nikolaj z Hasensteina prawi, że jsu i tebdáž byli, když jímání, jeho
piikazani slużebnici, a Żatećti s Linskymi prawie, że jsó slużebnici markrabě Mi-
Senského: wypowiedáme a rozkazujem, aby we étyrech nedéléch od této nasí wy-
powédi z wézenie toho byli propusteni a prazdni, a jinć wsecky wóci aby mezi
nimi pominuly, tak aby od žádné strany proti druhé nikdy žádným obyèejem ne-
byly wiec zdwihány.
Item, o Něprowi, kteréhož pan Zdeněk ze Sternberka wézenim wini, již
jsme se my panem Zdeňkem ujistili, že má o něm wšech pomlůwání a řečí nepo-
ctiwych nechati, a nemá na něho w té miere, ani na jeho sluicbniky, Nepr péce
mieli; a zase Něpr také uruč temuż panu Zdeňkowi, aby jemu a jeho sluZebnikom
i lidem neškodil obyčejem żadnym. Nei rozkazujem tuto wypowedi, aby o sněmu
w Praze najprwé budůciem, nebo w Benešowě, aneb na Konopišti, w čas napřed
uložený, před námi stáli, Ze tu chcem podlé duowoduow a swédomí obostrannych
to bohdà rozeznati podlé sprawedlnosti.
Jini pak wsichni weziowé pine Jirikowi a pang Oldrichowi i jini, kterizby
koli w tom záští s obů stran zjimani, rytieisti lidé i obecni, tak wypowiedame i
rozkazujem, aby byli we čtyřech nedeléch, od této nasi wypowedi porad čtůc, ko-
neéné propusténi a wézenie swého prázdni; a listowé wsichni na àacunky s obü
strani. zdélani, bud' rok plnenie minut, anebo nic, a buď také na ty listy leZáno
nebo neležáno, li aby wšem wězňóm, na něžto swědčí, w týchž čtyřech neděléch
byli konečně a bez otporu wriceni i bez zmatku; a wzatoli od koho na který list
co, to tak stuoj do našeho dalsieho rozsizenie; ale wiece nikoli nebuď bráno.
Item ktoZ jsû se winili a wini, jichžto pře nám dány jsů popsány, ježto se
jim bez odpowčdi, neboli w mieru a w příměřie, neb w kterých jiných umluwách
tohoto záštie, škody rozlíčné bráním, pálením, jimánim, sacowánim i jinymi obyćeji
däly: toho w tej mieře a tak w náhle srownati nemohůc, aby se wždy nic neu-
krátilo ižádnému, ale aby wiece s dobrým uptáním i rozmyslem nahlednuto bylo
podlé sprawedlnosti, to wsecko в 7% plnú moci na nás jednosworné s obü stran
zawesenu, i pod týmiž základy a pokutami, do sněmu najprwé w Praze budücieho,
tudieZ do Prahy, pakliby sněm kterak pominul, tehdy do swatého Michala, kterýž
