266 B. IV. Szimowni wici Ceske r. 1449.
Item při témž také táž strana odporná žádala jest, aby jich knèzie w městě
Jihlawském o sněmu swobodu w kázaní a w rozdáwaní tčla a krwe božie i České
mše spiewani móli. To jim jest hned zawrżeno, aniż toho jim dopustiti chtěli sme.
Nez tak dlüho mluwili sti a oto sem i tam jezdiece pracowali, že sme jim k tomu
toliko swolili, aby p. Jiřík sám jediného toliko kněze měl tu w Jihlawi, a ten aby
jemu, ač nechceli bez toho býti, w hospodě mlée beze wsech spiewáni a bez
zwončnie tajné odslúžil a bez kiików welikych. Ale w kostele jemu slużiti pro
nic nedali sme.
Ilem potom teprw we étwrtek po oktäwu S. Jakuba páni strany odporné
do Jihlawy na snem prijeli sü. Tu my pak étyrie ubrmané smluwû Ifradeckà od
obü stranü wydani, my Oldiich z Rożemberka a Arnost z Leskowce s strany naśie,
a p. Aleš ze Šternberka a Močíbub s strany odporné, wzemše ty wčci přečiněné
před sč, jednali sme a wýpowčdi činili, tak že mezi jednáním tčch wčcí mnohým
sme běhóm jich a téměř wšem srozuměli, nač a kterak jdú, nás a stranu naši wždy
k swć wuoli piiprawiti chtiece, jehoż mily Бойе raé ostrieci. NébrZ wzdy wtéch
we wsech swych piech tuze jsu stźli piewelmi a wźdy odtahowali nas, tam wżdy
preleZeti chtiece a tiem utisknüti. A wsak so jim wżdy prwć neżli nam stesklo,
tak że k tomu mluwili jsu, aby ty wěci wšecky, o kteréž sč jest wypowód stala,
i jiné o kteréž ještě wypowedi nenie uéinéno, schowány byly a zapećetony. A nim
toho moc jest dana, kdyżbychom ubrmanôm jinym den jmenujice, rok a miesto
uložili k tomu, aby wypowed byla uéinena, tam i na to miesto ubrmané jini při-
jeli mají. А па tom sé z snému Jihlawského obojí rozjeli sme.
Item když ponajprw snad dwě neděle w Jihlawi byli sme, tu KM' král Římský
p. Prokopa Rabšteinského a druhého s ním rytiere Haidenricha Druksesa mezi nas
s nèkterÿmi wecmi wyslal jest. A my pak JM* na to poselstwie po swych po-
sléch rekli sme dàáti odpoweéd, nébrZ i rokowati s JM". A takého roku uloženie
nàm moc také dána jest s KM" umluwiti.
]tem nynie tomu porozumél sem, Że p. Jiiik s jinými jich strany pány,
w Praze jsuce, k tomu mluwie a ku poli sé strojie, chtiece ty, kteiiZ w jich kraji
jst, a k nam sé w této miere priwinuli, utisknüti a k swé wuoli priprawiti. A
nam nenie lze, aniz jinak uéiniti muoZem, ne2 se také ku poli strojime, tomu chtiece
s boii pemoci odepiieti. Ale toho wždy očekáwáme, abychom snad a strana naše,
což nas jeste wernych jest křesťanów, skrze nedostatek weliký k hanbé, i wsecko
krestanstwo k škodě nepiislo nenabyté. | Ale bychom jediné doklad a pomoc měli
nékterakü, jieZ očekáwáme, boha milého na pomoc wezmúce, s radú lidi dobrých
té newére a strané odpornie dobre bychom chtéli odeprieü. A k tomu se wżdy
strojime, Ze bohda jinak učiniti nechceme, než jako dobří křesťané, kteříž od wiery
křesťanské z lůna swaté cierkwe nikdy newystůpili sme, ani bohdá wystůpime.
