260 B. IV. Śnómowni wóci České r. 1449.
a swobod, kteréž zrejmé okazuji, na Zádné knieZe hudto na duchownie neb swëtské,
se neobracowali, ani se koho jiného přídrželi. | To jest nic platno nebylo; pres to
přese wšecko ten markrabě již jmenowaný drží ty lidi i tu krajinu Luzickà swé-
wolně a kwaltně, jako jeden hledaje pána našeho přirozeného i té koruny České
škody i hanby. To wšecko WM“ na to markrabě již jmenowané túžim, jako hajt-
man a wladař od wás a od mého milostiwého pána p. krále Ladislawa w té zemi
ustawený, že ten markrabě nad waším i nad mým pánem a králem, i na té koruně
České učinil jest, a nepřestáwá činiti, bez wšie winy i bez prawa. A prwé mně
hajuman, jakoz WM" tajno nenie, když sem psal i ústně Zalowal, tii hrady w té
zemi odjal, a tak proti listuom i peéetem swym, kteréZ jà od něho mám, jest
učinil, kterýmžto hraduom jména jsů Teypc, Chotěbuz a Peycen. Protož WM" prosim,
abyšte mi radní a pomocní ráčili býti, abych já k tomu wladaistwi t¢ zem& mohl
zase prijii a ji tu piiwesti, kdež s práwem piisluseti ma. A tomu markrabí račte
psáti, aby on wám i mému přirozenému pánu, králi Ladislawowi, té země postúpil.
A jestližeby týž markrabě měl s waším à s mým pánem aneb semnů co činiti podlé
práwa, hotow jsem jako jeden hajtman před WM a pred tů korunů Česků státi
a se w tom dśti ohledati a od W* M* rady użiti. Dále take żaluji WM"" na p.
Fridricha z Donína, żet jest byl piijel do kraje Lużickóho , a zjewnć poselstwie
zjednal, a znesl jest na pány, rytieře, zemany i na jiné obywalele té země, od pá-
nuow Českých i od té koruny, bez kredencie i bez listuow, prawě, aby se ta země
markrabě Fridricha přídržela, a žeby ta koruna Česká i wsichni obywatelé zemè
Úeské nic newěděli o králi Ladislawowi, a to poselstwie Zeby jemu poručeno bylo
a rozkázáno od p. Jiříka z Poděbrad a od p. Alše ze Šternberka tak jednati ode
wsie země České k zemi Lužické. Milostiwi mili pánil! ját newěřím takowých wěcí
na WM", ani na p. Jiiika, ani na p. Alše, nébrž odmlüwal sem toho až do wašich
osob, Ze WM' takowého poselstwie nekázala jednati, ale že ten Doninský jezdě
obchodí se lZiwymi nowinami; neb se to wasich cli dotÿèe, a také to podobné
nenie, by WM* krále a pána swého prirozeného zapiela. Také WM" wedéti dawam,
že častopsaný markrabě Legnici té koruně České odtrhnůti chtěl a sobě přiwesti:
toho jest náš najmilostiwější pán oc. Římský král skrze swć Welebnosti poselstwie
zbráni. I wdyt milostiwi mili pani! W% M“ prosím a wěřím, že WM' radna a po-
mocna bude wasemu a mému pánu, králi Ladislawowi, proti tomu markrabí i proti
Lém pánóm, zemanóm i městóm té země Lužické, aby se oni přídrželi toho, cožby
jich poctiwého a řádného bylo, jakož s prawem dlužní jsů a učiniti mají, to mar-
krabé lstiwé opustiece. Na to od W“ M“ odpowčdi milostiwé a pomocné žádám
po témž poslu. Dat. Wratislawiae, fer. III ante vincula S. Petri, anno ete. XLIX.
