B. IV. Snémowni wèci Ceské r. 1449. 245
ještě tak pohriechu &eredné zaéaté w dobré byly radse uwedeny: ustanowili sme
a swolili sè wsichni jednosworne i swolujem pod zawäzanim a umluwami takowÿmi :
Najprwé wsichni spoleëènè z swornosti a jednoty nás wšech chceme, swo-
lujem i tak s6 jednostajne twrdime, abychom wsichni napied sami w sobi a mezi
sebú pokoj a jednotu měli, drželi a zachowali, i kdeżby toho koli bylo potrebie,
sobé wéerné a praweé dopomábali na toho, ktožby proti nám neb kterému z jednoty
nasie a obecnému země těto České dobrému chtel swéwolné na zkázu byti i záhubu.
Item jestližeby nám kto neb kterému z jednoty našie z čeho winu dal, máme
a chcem sé i kaZdého z nás k rownému podadüce, rowné od sebe budto práwem,
neb po dobrých lidech učiniti, a to těž zase od každého týmž obyéejem piijieti.
Pakliby nas neb kterého z jednoty nasie rowné potkati nemohlo, a kto swü wuoli
s námi neb kterým z nas mieti chtěl, proti takowým neb takowému sobě inamy
a chcem, lak jakoż s6 swrehupise, s bożi pomoci radni byti a pomocni, w tom
statków ani brdel swych nelitujice. Jestli pak žeby sč snad ktera ruoznice, zastie
neboli nechat od kohožkoli kterému w této jednotě našie stala, o to sobě każdy
takowy ma pina neb zemenina jednoho z též jednoty weoliti, aby oni ty reb toho,
mezi kymżby se ta ruoznice dála, o to rozdélili. Pakliby sé oni o koho smluwiti
nemokli: ale kohoż jim koli urození páni, p. Oldiich a p. Jindiich z Rożemberka
neb jeden z nich, buď jednoho neb dwa, z panów neb z zeman, jmenowati budu
za rozdielce, aby piitom, jakżby ten nebo ti jmenowani rozdelili, s potazem panów
nadepsanych z Rozmberka, aneb kohozby sé jim zdálo jiného radů, bylo konečně
zuostano. A ti sč také, kohož jmenowali budú, k jich rozkázani mocnému a nás
wsech jednostajnému swoleni w to maji uwázati, a to k konci, což jich rozum
najdále staéiti muoże, bez zbawowáni wésti micstinému.
Item. byloliby, Zeby sé kto z tohoto našeho jednostajného zápisu a swoleni
chtěl proti koinu. wytrhnüti swéwolné, a wálku neboli kterü jinà nesnáz podieti a
j wésü, takowému nejsme ani byti chcem zawàzáni, takowé jeho swéwolnosti po-
máhati. Pakliby snad kto, jiZ nynie w této jednoté jsa s námi: zawázán, a toho
záwazku, spojenie i zápisu kterym obyéejem drZeti nechtél potomné, ani nim spo-
lečného nás wšech swolení již dotčeného pomáhati proti utiskóm: ten sč napřed
sám cti swé a wiery odsuzuje, a my pak sobě proti takowému každému jedno-
sworné máme pomáhati, a kaZdého takowého k tomu, aby záwazek tento, k němuž
jest swolil a zapsal sé, drZal w celosti priprawiti.
Toto také pro obecnie země této České napřed, i nás tudiež wšech dobré,
phidàáwáme znamenitě, ktožbykoli chtěl k nám w tento záwazek, umluwu i zuostänie
wstüpiti, jeZtoby jméno jeho w tomto listu nebylo wepsáno: ti nebo ten každý list
swój otewienyj priznawaci na pergaméně s swů pečetí wisutů w moc urozených
pánów, p. Oldřicha a Jindřicha z Rozemberka nadepsaných, kdež a u nichžto list
