6 A. Psanj cjsaře Sigmunda r. 1416.
2.
Pánům českým a morawským strany pod obogj: aby stran a různic pro J. Husa ne-
¢inili a wlast swau gimi do zahuby neuwodili.
Z Paiyze, 1416, 21 Mart.
My Sigmund z božie milosti Římský král, po wše časy rozmnožitel říše, a
Uherský král sc. wzkazujem urozenym Lackowi z Krawar, haitmanowi Morawskćmu,
Boékowi z Kunstata odjinud z Poděbrad, Čeňkowi z Wartenberka, a wšem jiným
pánóm a panošiem w Čechách a w Morawě, kteříž sú sie k tej straně zapsali, wěr-
ným nám milým, milost králowsků a wše dobré.
Urození wěrní milí! Dobře nám jest w paměti a w mysli, kterak před
časy země Česká i Morawa wálkami obtieženy byly; a také wy dobie rozumiete,
kterak okolní súsedé swrchu psaným zemiem newelmi co dobrého přejí, a snad
byť jediné příčinu měli, rádiby opět na ně sáhli. Takć wórni mili! slysimy, a na
każdy den slýchámy, jenž to Zalostiwe pisemy, kterak wy pani w Cechach i
w Morawè sie dwojíte, strany držíte a děláte, a newieme proč, ačby okolní sůsedé
dobře chtěli: ale sami mezi sebü ty zemé chystáte a mieníte zahubiti. A toho je
nám Zel, neb rozumiemy, Ze to proti našeho milého bratra dóstojenstwi jest. Také
by ižádný pán w zemi mimo králowu wóli neměl iZádného puntu ani swazku
strojiti ani jednati: než melliby jeden s druhým co činiti, toby mělo před J. M“.
a práwem, a ne wälkami wyneseno byti. Pakli jest pro mistra Jana Hus, neb ja-
koż slysimy, jedni s Husowu stranů držíte a druzi nic, dawimy wam wěděti: když
najprwé Hus w Čechách jmenowan byl, a my srozumeli, že proň strany počeli
držeti : ihned sie nám nelíbilo, a jako wěděli smy, że z toho zmatek weliky bude,
a nesnadné k dobrému konci prijde. A když to koncilium swaté w Konstancií
bylo počato, a my slyšali, že tu Hus chce také býti, a mezi tiem my ještě jsúce
na Rýně, i přijel do Konstancie, a tu byl stawen, jakož ste pak toho dobře zpra-
weni : než byť byl prwé k nám přijel, a žeby s námi do Konstancie byl jel,
snadby byla wěc jeho jinák šla. A to ból wie, że nám bylo jeho welmi žel, co
sie jemu stalo, że toho nemohlo wiece byti. Jakoż pak wsickni Cechowe, jeżto
pii nas byli, dobie widóli, że smy zań mluwili, kterak smy sie nejednu s koncilium
w hněwě rozešli, něbrž proň z Konstancie jeli, až nám potom wzkázali, nechce-
myli dopustiti, aby sie práwo dálo a wedeno bylo w koncilium, což pak mají tu
činiti ? A tak smy znamenali, że tomu nemóžemy nic učiniti, ani sie nám již ho-
dilo dále o tom mluwiti, neb by sie bylo proto koncilium zrušilo. Také tu w Kon-
stancii nenie jednoho ani dwú kněží, než jsů a budú ze wšeho krestianstwie krä-
lów a kniežat poselstwie. A zwláste pončwadž již kralowé a kniežata z Petrowa
de Luna poslušenstwie s námi jsú, tehdy i owšem jiného newiemy, než že to
