D. I. Sezndnj swedkůw od r. 1453 — 1456. 163
mieli, ale aby zase ptislo na pani Marusku. A když wšichni zemřeli, i paní Ma-
ruska, a jedinÿ pan Hanuš po nich zuostaw Ziw, postüpil toho zboZie p. Bene-
Sowi, a na to jemu list udělal, a nám přikázal jemu člowěčenstwie slíbiti, a tak
nas i podnes drží.
Wanek odtudź wyznal, że kdyż pani Marużka s panem Janem synem swym
se dělila, tehda diel swój zapsala bratru swómu p. Herbortowi, a podlé něho
p. Hanušowi a p. Buskowi manzelu swému a p. Zajieci Zelenému takü mérü, aby
s jednoho na druhého spadlo; pakliby wšickni zemřeli, ale aby se zase nawrátilo
to zbožie na paní Marušku. A když po wšech smrti p. Hanuš sám ostal žiw, při-
kázal nám slíbiti člowěčenstwie p. Benešowi a jemu to listem zapsal; a on i po-
dnes drží nás. (Str. 97).
Milčany , statek někdy w Litoměřicku.
R. 1456, 19 Mai, swědectwj pro p. Alše Berku z Dubé.
Rimek z Drchlawy, jsa sedmdesátiletý, přísahal a řekl: Pamět mám od
60ti let, a to mi swědomo, že nebožčík pan Berka starý jednooký postůpil synu
swému p. Jindrichowi Berkowi zbožie, zejména Milčany, Holany, Jestřebie s mě-
stečkem, Kuřiewody i což k tomu příslušie. Kterýžto měl dwé dětí, Bonuši dceru
a Jindřicha syna. A když umřel pan Jindrich, syn páné Berków jednookého,
tehdy po smrti jeho p. Hynek Berka z Husky wzal k sobě těch obé dětí; a potom
dal Bonusi do Lipého, a tu umřela, a Jindrich ostal na Hůsce, a tu umřel. A tak
po smrti těch dětí i po smrti otce jich držal Milčany a Holany p. Hynek Berka
z Hůsky; Kuřiewody držal p. Hynek otec páně Jindrichów z Lipého; p. Jindrich
Hlawáč držal Jestřebie. (Str. 131).
Ostrowec, wes we Prachensku.
R. 1457, 14 Jan. swědectwj pro Wáclawa Hrobku.
Petr. Točník z Ostrowec: Mně jest toto swčdomo, když jest Šwahla otec
Piemyltin umiel w Ostrowcich (sic), tehda ona webrala se do dwora, a bratiie
jejieho otce wytiskli ji ze dwora, tak że se o to sudili pied Odrancem purkrabi
na Zwiekowé. A on podal jich na slużebniky, a oni je rozsüdili tak, Ze to spo-
lećne prodali Ctiborowi z Ostrowec, a za to penieze spolećnó brali. A potom
Ctibor pred Žižků ujel na Zwiekow, a tu umfel. A t6 chwile desk nebylo, by
sobi toho dskami potwrdili.
Pecha z Crhanic, servilis ad castrum Zwiekow, annorum 60 vel ultra: To
mi swědomo, když Kateřina Přemylka s strýci swými se súdila pred p. Odrancem