162 D. I. Sezndnj swédkiw od r. 1453 — 1456.
pánu dobré paměti, ku p. Smilowi (ze Sternberka) i ku panie s synem swym; a jméno
jemu bylo Mates. A toho smy dobře swědomi, že jest prebyl otce swého, a za
to smiemy iéci, a téZ üstné chtélibychom seznati, kdezby toho potrebie bylo. A
toho na swédomie pritiskl sem peóet swü wlastni k tomuto listu. JenZ jest dan
a psán léta od naroz. s. b. 1454, ten pátek před s. Wáclawem dědicem Českým
[27 Sept.] (Str. 96).
Pawlowice, wes w Litoměřicku.
R. 1455, 25 Oct. swědkowé k odaumrtj pro p. Gindřicha Berku z Dubé.
Jindřich z Kolowrat a z Zehrowic prawil, že tu wes Pawlowice Wäclaw
z Dube držal jest k Chudému Hrádku, otec Jindrichów Berków z Dubé, ode 43
let, a to držal až do smrti.
Bimek z Drchlawy, seděním we Mšeně řekl, že Waněk z Dubé držal jest
Chudý Hrádek a k tomu Pawlowice pred swi smrtí tři léta, a po smrti jeho Jan
syn jeho drżal jest. A jakż jest Waněk z Dubé umřel, jest tomu 42 let.
Zznhart Ryneš z Bielé řekl: že mu jest w paměti, że Waněk z Dubé
držal Chudý Hrádek a Pawlowice k tomu pět let před swů smrti; a po jeho smrti
držal Jan a synowé jeho. A tomu jest 42 let, jakž jest umřel Waněk z Dubé.
Kněz Mikeš z Dubé, farář we Kmetiněwsi, pod swým knézstwim wyznal,
když jest byl kaplanem u Waňka z Dubé na Chudém Hrádku 27 let, a byl u něho
až do smrti, že týž Wančk držal jest Pawlowice k Chudému Hrádku bez priekazy
až do swé smrti; a jakž jest umřel, jest tomu 43 let. A po jeho smrti Jan syn
jeho s jinymi bratfimi drżal.
Kněz Mikuláš hrobník a zakrištan kostela hradu Pražského wyznal pod
swym knézstwim, Ze kdyz jest uéil Jindricha a Jana syny Wañkowy z Dubé na
hradě Pražském, potom wzat byl s dětmi na Chudý Hrádek, a tu je učil skoro
puol léta. A pan Waněk otec jich byl w držení té wsi Pawlowic až do smrti, a
schowán w Bielé. A tomu jest 5 neb 6 let před smrtí krále Wáclawa. (Str. 96).
Pnětluky, wes w Žatecku (Netluk).
R. 1455, 31 Oct. swědkowé k odporu pro p. Beneše z Kolowrat (a z Ročowa).
Pašek ze Pnětluk prawil pod přísahů, že jemu to dobre swédomo, Ze pani
Maruška zapsala Pnětluky panu Herbortowi, panu Hanušowi z Kolowrat, panu
Buškowi z Zirotina muži swému a panu Zajieci Zelenému, wie dskami zemskými,
tak aby po smrti každého z nich na žiwé zuostalé spadlo, pakliby wšichni ze-
