A. II. Psanj pana Wiléma z Pernštečna r. 1520. 133
prw toho učiniti nemohu pro králowskau potřebu, kteráž jest mne před wčerej-
škem zašla; a také já mám do Hradce wyslati tento pondělí nejprw příští k něja-
kému jednání, a měl by tu také býti i pan Litoborský, i jeli by hned odtud. Pak
můžli se co smluwiti aneb nesmluwiti, to pritom stüj Pak již máli to tak byti,
oznamte mi, neb já se k tomu tak mám. Ех Pardubic, fer. IIda ante festum as-
sumptionis beatae virginis Mariae. (Nr. 79.)
Cedule do toho listu.
Bych wám mnoho wypisowal při nynějším času, pán bůh zná, že se wšeho
wystříihám, coby mělo dobrému řádu překaziti, a nejwic sám pro sebe, znaje se
že čas můj se již blíži, a také lidé kdeż sau swázani a wolni sobé nejsau, chtic
swé poctiwosti zachowati, pak tu bÿwaji lidé nejbujnëjsi, a tak jest nyní.
Než na ten artikul, kterýž mi píšete o ten ostrow, jak ste srozuméli oc.
kiiwda mi se déje od wás. Než takto bylo: když pan mistr přijel s jinými do-
brymi lidmi od wás, tehdá mluwil, že chcete wším frejmarčiti, i tím, což k stawu
piilezi. Tehdä sem já powěděl, žebych o ten ostrůwek s wámi chtěl uhoditi, na
kterýmž: wám maličký užitek jest, a téměř žádný, abych nákladu nedělal; neb
sem prwé jeden udělal, ten stál snad dwě létě, i pobrala jej woda. Tu oni ode-
šli do swetnice. Poradiwse se powěděl Rauči, že to býti nemůž, Ze nebudau je-
dnati jednoho bez druhého: a já na tom přestal, a na tom mne bezpečili, že tak
bude. Ale když ste se snad wyspali, opět ste mi jiné cesty podali; a na to sem
já napsal, že já s wámi o to nechci jednati. Nepisit tohoto wám, než sám pro
se, abyste také swé pratelstwi znali, dobreli se trefuje; a pak by komu kdo co
činil, wšak máme řád a práwo. Již pak buď tomu konec třeba w pěti stech le-
tech, musí tak býti: ale jistěť bych rád aby to změněno bylo, a budeli wûle bozi,
mám tu wiru Że bude, aby jeden druhého meškrábal, ufaje уу tu dlauhost práwa,
jsa k němu zawázán.
84.
P. Prockowi Malému z Cetně, sekretáři krále Polského : že odpowěd posjlá králi Pol-
skému (wiz č. 2.); též o Rendlowi a o dluhu p. Prockowu.
W Pardubicjch, 13 Aug.
P. Procku, příteli můj milý! Ptälbych wäm dobrého. Králi JM" já od-
powéd dáwám, kteróż porozumite.
Kdež mi píšete o posla o toho: tak sem učinil, a jemu 20 kop dáti sem
rozkázal.
