A. II. Psanj pana Wilćma z Pernsteina r. 1520. 125
Nez pan baht mi swédek jest, żebych rad wżech nesnazi prazden byl; ale
žádný nemůž déle pokoje míti, než dokudž mu jej saused dä. A také ty stawky
se pro lidi Polnické dály, aneb pro kteréž koliwěk jiné, wše jest jedno. A mému
člowěku, co jest se zase stalo, proč se stalo, a jak se stalo, toho já nyní při tom
necháwám; kterýž není z Morawy, než jest z Čech. Ex Pardubic, dominico die
dimissionis Apostolorum, 1520. (Nr. 66.)
72.
W Pardubigch, 20 Jul.
S. s. w. u. p. příteli můj milý! Prälbych wäm dobrého. Což se těch
wéci mezi lidmi nasimi dotyée, prw sem ktomu pristaupil, aby sprawedlnosti row-
náni byli, a ješté k tomu ptistupuji. A již na s. Wawiince moji lidé stanau pred
panem Brinickym; i coZkoliwék jest za sprawedliwé, a jim nalezeno bude, přitom
já wšeho nechám. A kdež se může mezi námi to nacházeti, abychom w Zádné
nesnáze nezacházeli při tomto řádu, jakýž pak koliwěk jest: dobré jest, aby se
námi nerušilo. Wšak ani bohatý, ani statečný, ani maudrý ten se nenarodil, aby
sobě rowného nenalezl.
Z upřímnostiť wám píši toto: nepiikrywejte se w takowych wécech swym
synem; neb jistě tím sobě dobre neéinite. Wsak lidé holubi nejsau, neż jsau
lidé tak dobře jako wy. A synu swému jistě tím nic dobrého neuděláte, majíce
jej jako mladého w lidi uwoditi, ježto na potomní časy to se jemu dobře hoditi
(ne)můž; pak wy wite, co máte činiti, jste jemu otec. Jáť nic pro se nepiši; pro-
tož znáteli že dobře píši, přijměte to ode mne: pakli znáte že zle, dejte tím pod
lawici.
Jakoż mi píšete o Duchka z Bystřice, jakož mi o tom také prwé syn was
psal: hned sem já jej kázal na rukojmě wziti, a jest na rukojmích. Než čeho syn
wáš na něj žádal, a wy k tomu také podobně píšete: rozwažte to sami, jestli
rozumné a sprawedliwé to žádání, aneb slýchánoli o tom, aby to kde se stalo na
takowý způsob. Au! wšak již máme dosti nasich wóci w tomto krilowstwi, ne-
piicinejme jich wice, neż kazmy ty, a držme se starých wóci, za kierychż jest
wżdycky dobie bylo. Jakż nam Rendl práwa udělal, a nyní opět jaké způsoby
jdau, jakž on zase chce w lidi wjíti, bojím se jistě, že se tudy zlého nebude
ujimati.
Než o toho Duchka já wám této cesty podáwám : chci jej postawiti pred
panem hejtmanem Morawským; poněwadž mu syn wáš na hrdlo stojí, wedle psaní
swého, i budeli winen, at trpi. Pakli wam se zdá to obtížné, i toto chci udělati,
že jej chci postawiti před saudem zemským w Čechách; což naň uwedeno bude,
