A. II. Psanj pana Wiléma z Pernštema r. 1520. 85
19.
Panu Adamowi Polickému a Wilémowi Prusinowskému: aby k tomu wedli na sněmu
Stawüw Morawskjch, aby Uherským pánům w Morawě na pomezj Uherském
osazowati se dowoleno nebylo.
W Prostégowe, 3 Mart.
Pane Adame, a pane Wileme, přátelé mili! Z žádné wšetečnosti tohoto
psaní wám nedělám, než obmýšlim wec swau a potomküw swych toho statku, kte-
réhož mi pan bůh ráčil püjeiti do wüle swe swaté; ač wedlé mého zdání mohlo-
by se téZ trefiu w zemi této obywatelüm, jako i mně, jestliže já se na lom ne-
mýlím. A to to: wédomà wéc jest, Ze toto markrabstwi s Uhry o meze wżdy
činiti mají, mnohé a diwné nesnáze před se berauce a o to se pokausejice, kudy
by co k Uherskému kralowstwi pritáhnauti mohli od této zemé.
Pak to jest wZdy opatrowáno bywalo, aby se Uhii pod žádným způsobem
w tóto zemi nesadili; jakoż pak pan Stefan wsel w Kroměříž, jiní weśli w Tre-
bié, we Hradisté. Pak jednáním (mohu říci) mym, z daru pána boha wżemohau-
cího, wyweden jest z Kroměříže pan Štefan, wywedeni jsau z Hradiště i z Tře-
bíče: ač mi jest to nikdá nebylo od země poručeno, jakož pak i hněw sem skrze
to měl od krále nebožtíka pro těch 8 tisíc, kteréž sau na Špimberku připsány pánu
Mezříckému nebožtíkowi, aby kněz biskup k Kroměříži mohl přijíti, jakož se tak stalo.
Pak nyní slyším, że se Uhrům dopausti pii tom pomezi saditi, i statky sobě
znamenité kupowati: pak skaupice oni statky při pomezí, nebudeť se jim potřeba
o meze sauditi; to nejprw ujmauc, potom dále se potáhnau.
K tomu slyším, čeho sirotkům i pánům některým nechtělo se pfiti, pii
práwě aby poručníky činiti mohli: Uhrüm se pieje, že činí.
By snad páni i wládyky na tom té země užitečného neznali, snadby toho
nedopauštěli. Ale já nerozuměje užitku, a maje statek w té zemi, z té příčiny
pisi. Bych já chtěl, aby w lidi to wnášeno bylo, toho není potřeba: než oznamte
mé psaní knězi biskupowi, panu hejtmanowi a panu komornikowi jim samým,
Krátce mi wěřte: w Uhřích žádné naděje nemějme, by nám co dobrého
přáli, aneb o nás co dobrého myslili: nébrZ pri tomto mladém pánu nic se dobrého
nenadějte, než spletkůw kudyby nám nadélati mohli, a tuto zemi a obywajici w ni
našemu pánu zhyzdili w JM“ mladosti, o toť jistě péči míti budau. A České krá-
lowstwi, i markrabstwi Morawské, i kniżetstwi Slezské, coby neyméně mohli o swé
wčci s naším pánem pied Uhry jednati, a wšech jednání před nimi prázní býti,
(neb se tu nejedná s králem, ale s Uhry se jedná), mně se zdá, žeby tím sobě
žádné škody neudělali.
