A. Il. Psany pana Wiléma z Perniteina r. 1520. 73
A ja WM* to radím i prosím, abyste se z nás k každému, též ke mně
jako k jinému, tak zachowati ráéili wedlé skutküw jeho. A já jeden WM“ do
hrdla i do statku w takowých wěcech, kteréž se mají WM" od nás sprawedliwè
díti, neopustím; tím račte jisti býti.
Z té příčiny WKM“ píši, že wždycky před зе у tomto králowstwi Ceském
wice a wice zpletkiw piibywa. A na tom jsau lidé: kdoż se k WM* s řečí na-
pred шеёе, mni że jiż WM" mnoho dobrého zjednal. I nechžť to skutkem ukáže,
co jest dobrého zjednal WM" pred témi, kdez WM' takowé wéci budete miti roz-
ważowati. Kdo jest jednal dobře a činil WM“ dobře, račte mu WM' to dobrym
odplacowati, neb toho jistě každý takowý hoden jest: a kdo jináč, račte se k ně-
mu také wedle skutkůw jeho tak zachowati.
Já o sobě nic nechci psáti, činilli sem WM" co dobrého, to WM' poznáte:
pakli sem co zle činil, tolikéž mně ať jest odplata jako jinému.
Toto psani WKM" píši z upřímnosti; neb mé swědomi mne k tomu nutí.
Pak WM' račte je ukázati, komu ráčíte, proti mněť nic není, ať o něm třeba wši-
ckni wedi. Neb já toho nežádám, aby to tajno mělo býti, cožbych já WM" psal
o takowé wěci, aby o tom jiní neměli wěděti, Ex Prostějow, feria IIda post do-
minicam Judica. (Nr. 21.)
4.
Ludwikowi I, králi Českému a Uherskému.
Pjše, že chce k němu, až w Brně bude, přigeti, a ke zřjzenj řádu lepšjho pomáhati;
i zakazuge se opót wórnostj swau,
W” Pardubicjch, 1520, 5 Sept.
Nejjasnější králi a pane, pane můj milostiwý! Službu swau poddanau WKM“
wzkazuji; WM" bych přál zdrawi, štěstí, i dlauhého panowáni, jako pánu swému.
Kdež mi ráčíte WM'psáti, kdybych WM' zwěděl w Brně býti, abych k WM"
tu přijel: budeli pán bůh ráčiti, a buduli moci jedné jak jeti, rozkazani WM" uci-
ním; ačkoli mnau již malá platnost můž WM" býui, skrze nedostatky zdrawi mého;
ano léta již také ta přišla, že čas toho jest: a wšak, by pro jiné nebylo, ale pro-
to, než by mne pán bůh wzal s tohoto swěta, abych WM' widěl, jako pána swého.
Pak můželi mnau ještě WM" co dobrého býti, tím račte jisti býti, že rád udělám,
upřímně, pokudž má mocnost můž staëiti. Jistét na času jest, a příliš na welikém,
abyste ráčili konec o swé wéci sobé učiniti, ač. neráčíte šeredně tohoto králow-
stwi zkaženého míti; ježtoby napotom WKM" k žádnému užitku nebylo.
Jeden sem list WKM" psal, a nic wic nikdá, a teď druhý WM" píši. Coż
sem prw psal, toho psaní přítom necháwám: než tak mne WM' najítí ráčite, jakž
sem prwé WM" psal, i syny swé k témuž wedu, aby se k WM" tak zachowáwali
10