В. I. Král Wáclaw a gednota panská r. 1394. 53
prawdé postawili i priwedli, tak jakož jest drówe za naších předków w prawdě
stála. A tento náš slib swrchupsaný wešken, weňž sme my wšickni napřed řečení
dobrowolně s prawü wérü wstüpili, slibujem sobě sdržeti pod čistů a plnů naší
wérü a pod naàí wsech prísahü wérnü. A tohoto wšeho na jistost a na pewnost
1 па potwrzenie, my wšickni napřed jmenowaní swé pečeti s naším plným wèdènim
a s nasi dobru woli k tomuto listu piiwesili sme; a dán a psán jest list tento
w Praze, léta božieho tisícieho tristého dewadesátého ótwrtého, w úterý den swa-
tého Floriana s welikonoci.
2.
Král Wáclaw, we při o řád zemský s pány českými wzešlé, podáwá se na rozsudek
ètyr nel šesti pánůw, gen spoleéné na to magj wydani býti, a slibuge nespo-
mjnati nikomu dosawadnj o tu wěc záštj.
JF Pjsku, 25 Aug. 1394.
My Wácslaw z buo2ie milosti král Římský a Český král, tiemto listem zje-
wně wšem wyznáwáme, ež sme dobrowolně slíbili urozeným a našim wórnym a
milym, Jindrichowi z Rosenberka, Jindrichowi z Hradce a Břeňkowi z Skály, i ji-
nym podle jich Ceskym paném, nasi plot dobra a éistu werd, i slibujem, cozkoli-
wók ti pani, kteréž my čtyři nebo šest s panskú radú i wèdènim společně wy-
dáme, což ti o náš řád počestného, užitečného a dobrého, i o nase duostojenstwie
i wšech jiných řádów České koruny, i panských i rytieřských i panošských, swět-
ských i duchownich, i wšie země i wšie obce, počestné, užitečné a dobré i spra-
wedliwé zemské, s naších obojich radů a wèdènim wyrknü, wypowèdie a obsta-
nowie, a kterak koliwěk o wši zemsků prawdu učiniti káží, ti páni k tomu zwo-
leni, to wseckno tü napred reéenü nasí wera sdrzeti slibujem, i toho, coż oni ob-
stanowie a zpósobie o wiech rádiech, i o wše zemské dobré, užitečné i pokojné
| o wiicknu prawdu, LüZ wéerü slibujem tém pánóm i wsem jinym pánóm pomá-
hati i k tonu raditi i pred sie tomu dáti jiti, tak aby ty wsickny rády pii swém
práwu, i my pii swém i páni pii swém rádu, práwu a panstwi, jakož od stara-
dáwna bylo, i wsecka zemé i obec pii swych práwiech ostaly.
Wiece také, coX sie jest koliwèk mezi námi a mezi markrabí Jostem Mo-
rawskym a mezi pány dřéweřečenými i wšemi jinými pány, neb také i jinými, ktož
jsú kolíwčk skrze to zašli w těch běziech, jakož jsme s nimi byli, o tu wec stalo,
toho wšeho jim wšem pánóm i jich budůcím, i wšem ktož sú proto zašli, nižá-
dnymi tečmi ui skutky ni čím zlým, ani skrze sč ani skrze.koho jiného, pod tuż
naší dobrů wěrú slibujem wèènè we zlém newzdwihati, ani kterÿmi nechutmi jim
toho wzpomínati; neb co jsü kolíwek páni k nám byli učinili, to jsú, jakoż jsu
nám prawili, pro obecné dobré učinili, a toho jim dowěříme w plně.
