A. I. Psanj cjsa?e Sigmunda r. 1431. 49
‘ак by i jini rozpaéenie jméli. Jehož toho nepochybujem, že s to jsi tak opatren,
te zemské zlé a naše hanba tobě milá nebude. Dán w Praze, den ss. Petra a
?awla apostolôw, let králowstwi našich Uherského sc. padesátého prwnieho, Rim-
ského 27, Českého 17 a ciesaistwie w patém léte. Takét sme téZ wzkäzali po
:wém služebníku Chwalowi; na tos nám žádné odpowědi nedal.
Ad mandatum D. Imperatoris : Procopius de Rabstein.
Urozenému Oldřichowi z Rosenberka,
wěrnému našemu milému.
61.
Téhož opět napomjná, aby již nemeškal lidmi swými před Sion.
We Chbe, 14371, 9 Jul.
Sigmund z božie milosti Římský ciesař wżdy rozmnożitel říše, a Uherský,
Český oc. král.
Urozenÿ wërnÿ milÿ! Tajnoť tebe nenie o sjezdu našem s kniezaly a wo-
lenci we Chbé; a s témit nàm bohu dékujic dobre sie wede a po našie wuoli,
ježtoť bohdà w skuore do Čech s dobrymi zasie nowinami sie nawrátime. Než
zamútiliť sú nás welmi listy swymi ti, jenZ u Siona ležie, psawše nám o rozličných
i mnohych prácech swych i nebezpeénostech, ze jich jest welmi málo. A k tomu
druzí w témž kraji sněmy kakés jednají, listy po městech i kdež wědie rozpisujíc,
žeby z toho mnoho dobrého mělo jiti; jeztot my tomu rozuméti nikoli nemózem.
A nám také toto zde počaté dobré opustiti jest nesnadno, anižby nám potom i ot
was za dobré bylo jmieno. Protoż mily, pro hospodina! již opatř čest naší i lé
země, a nemeškaj lidí swych tam k Sionu také wyprawiti. Potrebiet jest, atby
zlí skrze waši nepilnost a oblewenie pochwaly snad neméli, a my is wámi k hanbe
a ke škodě nepřišli; tiem pro nic nemeskaje, jakzt wérime. Za tiemt my zde
tiem spieše těchto wěcí pokonajíc, do Čech zasie prijedem, a pilnèjie sie s boží
pomocí ke wšemu piičiníme, dobrým a poslušným podékujic, a jinym také s twü
a jiných radú wedlé jich hodnosti otplatiece. 1 wérimet wzdy, ze swych k tomu
Sionu we wšicku dobrú libost pro nase pocliwé a té zemč wšecko dobré poslati
ueobmeskás, Dán we Chbč, w úterý před s. Margretú, let kralowstwi nasich oc.
Ad mandatum D. Imperatoris: Johannes Tussek.
Urozenému Oldiichowi z Rosenberka,
wóerućmu našemu milému.
