430 D. II. Nálezy král. saudu dworského v. 1456.
i Jifikem synem jeho, též Petrem ze Swojšíc, odpirajicimi, pani na saudu
dworském r..1463 , we Gtwrtek den sw. Kedruty nalezli:
Kdeżto Jan Ślechtic z Mrdic osobuje prawo krźlowskć po Ojierowi z Mrdic,
kterýžto Ojieř kladl odpor proti wšem trhóm předešlým a zápisóm toho zbožie
Mrdic a Heřmanowa Městce se wšemi k tomu příslušnostmi léta 1398 w ponděli
po swètè Margretè, a potom téhož léta týž Ojieř pohonil z téhož zbozie Henslina
z Hermanowa Mestce, z Hoslinného a z Mrdic, l. 1398 w úterý po swětě Kate-
Fine, a dále nenalezá se by která práwa na to zbożie wed! neb prowedl; a strana
odpierajicie kralowu prawu prowedla jest wiece neż od 16 let pred smrti krale
Wáclawa, 2e niZádny králowym práwem toho zbožie Mrdic, w Městci oc. po Ojie-
towi nenatiekal jest, ale trhów mnoho, kteří sů sie o to zbozie dali před smrtí
krále Wáclawa, okázali sú, proti kterymżto trhóm odporowé sü sie nedáli; a k
tomu nálezy panské okázali, kterak ti, kteříž bez nároków tři léta a 18 nedělí za
krále Wáclawa, nynie i potom, prodrZaliby swà zbožie, že mají toho požiti, a
ukazujic i nález panský, že sú toho i jiní tak požíwali: nalezli za práwo, a Bohu-
slaw z Żeberka i z Plane, a Zdenek z Postupic a z Morawskć Trebowć, mincmeistr
hory Kutny, panský potaz wynesli: ponéwadZ dréwepsaná zboZie, kteráz Jan Slech-
tic chtěl sobé králowym práwem osobiti, bez nároków králewa práwa od drzitelów
téch dédin jsü léta pokojnà prodrZána, a trhowé násobni bez odporów dáli se:
wedle toho páni dali odpierajicim za práwo obdržené. (XVI, 340).
O hrad Štědrý, wes Štědrau a jiné wsi k němu příslušející, mezi Janem z Kamenné-
hory wyprosnikem, a Wilémem Bukowinau z Pnětluk i Jakubem ze Wřesowic od-
porniky, nález panský 1456, w auterý den sw. Marcella:
Tak jakož Bukowina a Jakub z Wřesowic okázali listy Henricha starého
z Plawna, Wiléma z Nečtin a Držka z Semtěše ; a zwláště Henrich z Plawna wy-
znáwá, kterak za časów krále Wáclawa on Plawensky, s Bukowinü wáleje, dobyl
na něm toho hradu Štědré; a potom král Wáclaw, když jest Hasišteina dobyl,
také jest Štědrého zase dobyl, a potom Bukowina zase w drženie uweden jest; a
k témuž běhu i jiné swedomie ukazuje tyż rozum k sprawedlnosti jeho a držení
za časów pokojných; a poněwadž jest král Wáclaw, jakožto pán a král, toho
manstwie dobyw, zase jest Bukowinu w to drienie uwedl, znamenie jest, že jest
jeho sprawedlnost seznal. Dale okazowali si Bukowina a Jakub z Wiesowic list
krále Sigmunda, kterak témuž Bukowinowi powolenie dáwá, aby na tom manstwi
mohl ženě swé wěno zawázati; a druhý list téhož krále Sigmunda, kterak: jemu
powolenie éini, aby ten hrad pustý zase stawèl. À tak w tèch we wsech éasiech,
za krále Wáclawa i za ciesate Sigmunda, i aZ do sie chwile, práwem jest z toho
Bukowina newyweden od Zádného. A podlé toho pani dawaji Wilémowi Bukowi-
