C. IV. Wypisy ze starÿch desk dworskych r. 1424. 407
nám bez na3eho wédomie i wuole pobraw, od winnice nadepsané jest zabéhl i 7
země od nás utekl, wseho naseho dobrodénie a swého u nâs powysenie, zwele-
benie i cti, neslechetnè zapomanuw a Seredné: tu a tak odbéhlü někdy jeho, ale
již naši dosti nébrž prielis draze kúpenú winnici, mnoho let po jeho neslechetnèm
nad námi účinku a tak z země wyběžení a utečení, w našem mocném, swobodném
a w bezpřekazném držení i požíwání majíce, znamenawše pilnů, snažnů a wěrnů
práci i službu slowütného panoàe Racka z Kojsic, nám pilné a s welikü wierü ode
mnoha let aZ do časuow nynějších stále a statečně bez proměny ukazowanu, ježto
nám neslušalo ani hodno bylo bez hodné odplaty pominůti, nemohůc pro tak
ukrutná nadepsanymi wálkami utisténie a pro zbawenie sboží našich jemu toho,
tak jakz by slusalo, odplatiti, za tu jeho tak pewnü a wérnü, jakož na hoře sie
wypisuje, sluzbu, we stu kopách grošuow dobrých striebrných rázu Pražského a
počtu Českého, dluhu prawého a sprawedliwého, dlužní sie býti témuž Rackowi
poznáwáme, w kterémžto dluhu a peněziech dali sme a dáwáme, postůpili sme
i postupujem, a zapsali sme i zapisujem tu swrchu prawenü winnici purkartskü
Rackowi již psanému, plnů moc i práwo jemu téhoZ lista pewnosti dáwajic, ji
přede wšelikými práwy a zápisy, neboli kterýmižkoli jmeny jmenowanými a kterakž-
koli na nás wzešlými dluhy držeti, tej jaki mu sie najlép zda nebo zdati bude,
poziwati, a k uZitku swému priwesti, dáti, sméniti, zastawiti nebo prodati, w též
a w takowé práwo, jakZ jemu tiemto listem zapisujem, bez nasi i nasich buducich,
práwo po nás k zbožie našemu majících, wšeliké odpory, záwady i překážky A tu
winnici tyż Racek nebo ten, ktożby tiemto listem jeho práwo jměl, má tak dlúho
držeti, donidžby těch sta kop gr. dluhu našeho sprawedliwého na tej winnici tiemto
listem zapsaného, docela jemu zaplaceno nebylo i úplně, s takowúů wšak wý-
mienků, kdyžbychom my nebo práwo po nás mající chtěli nebo chtěl nadepsanů
winnici wyplatiti, a k sobě nebo w naše prwotnie drZenie zasie nawrátiti: tehdy
wino to wšecko, kteréžby ty časy na winnici již powěděné bylo, a nebo po
wzdělání a nákladu Rackowu nebo toho, ktožby po něm práwo měl, býti mělo,
má při něm býti w celosti a staweno, a nàm nebo práwo po nás majiciemu, kdyZ-
bychom penieze dluhu našeho sto kop dali nebo dal, sama holá winnice postů-
pena bez užitka wšelikého. A ktožkoli tento list náš mělby nebo mieti bude
s častopsaného Racka z Kojšíc dobrů woli a swobodnů, tomu tůž moc i též owšem
prawo ke wšemu což drží a swědčí, tak úplně a cele, jako jemu samému dá-
wäme. Na swédomie i pewnéjsie potwrzenie tohoto dánie naseho pecet naàeho
arcibiskupstwie jistym nasim wédomim a s plným přiznáním dali sme i kázali při-
wésiti listu tomuto dobrowolně; a my Wáclaw z Macowic, ty časy úředník naj-
wyšší hradu a sbožie Růdnického, Wáclaw řečený Komon z Jelenic sedènim w
Brezie, richtář, konšelé i wšecka obec města Růdnického, k prosbě a k rozká-
À. C. 1. 52
