А. V. Dopisy Táborské od r. 1447. 387
wści, jeżto se nam w miru staly, mluwili sme, snad trikrát, a najposléze w Pel-
hiimow6. A pán mnoho slibowaw, a w Pelhrimowé byw na nynějšícm sněmu,
řekl přiblížiti se k nám a ty wàecky wéci oprawiii; tohot jest podnes neučinil.
A w té miere ten Bláha kdyZ prisel k nám, nemohüce jemu toho déle trpéti, co
se jest stalo od něho nám a súsedóm naàim, kázali sme wsaditi do wézenie. Pak
jakož TM' dotýče, abychom na některé osoby utknüce, jeZtoby ty wěci mezi námi
a pánem srownali, i dali TM“ wěděti: poněwadž konajíce se pánem mir a umluwy,
p. Petra z Chlumce oboji za oprawci sobé sme zwolili, protoz raó TM* wédéti,
Ze sme hotowi jeàsté na ném prestaü o toho Bláhu i o jiné wéci, kteréž sů se
nám od üredników páné w tom míru staly. Dat. fer. II. ipso Assumptionis S. Ma-
riae virginis anno oc. XLVI.
Purkmistr a radda města Hory Tábor.
41.
Pamět poselstwj od pana z Rosenberka na Tábor wyslaného.
27 Jan. 1441.
Pamět mluwenie Jana Kozského, jakoZ byl w poselstwi na Táboře od
páně Milosti.
Jan z Kozieho takto purkrabi a Makżanta zprawowal, aby to dále na páně
Milost wzneseno bylo :
Najprwé, když přijel Kozsky na Tibor, i mluwil s Reżetki ode páně Mi-
losti o Rakůské. Tu když Řešetko ta mluwenie wyslysel, i wznesl to na staršie,
a starší tázawše se o to, i dali Kozskému jakZto wéera, t. j. we čtwrtek, od-
powěd wdolepsanů : najprwé, že Táboři toho wděční jsů, že páně M' wkládá se
w to, chté je w poklid uwesti. I mluwili dále, Ze w Raküséch ani w jiné zemi
Täboti rokowati nemienie aniż chtie, než kdež páné M' na swém zámku jim rok
polożi, tu chtie byti pod gleity jistymi s obü stranü. A mluwili dále Táboři, aby
páně M' o to rok spěšný ráčil položiti.
It. Dále Kozský prawil, že jest tomu dobře srozumél, Ze se chtie zbierati
silné, a wtrhnüc do Raküs, Ze chtie se mstíti a páliti, a cožby najwiec mohli,
že chtie spáliti panu Ramprechtowi šwagru páně i jiným.
It. Kozský dále prawil, že mohloliby býti, aby jedniem sjezdem byl rok
slożen o Raküské, o Piesecké, o Táborské, o PraZské, o wyton, i o ty wěci což
se páně M" o Piesecké a Táborské dotýče, Zeby Tábori radi to wideli.
It. Dále Kozsky prawil, jestliZeby páné M* byl mocen toho od Némców a
tiem jist byl, žeby Němci hned w stání chtěli býti a Táborským nepřekážeti, že
