A. V. Dopisy Táborské od r. 1441. 373
žeť sme jich z swóho holdu nikdyż nepropustili. A k tomu Tożice sliżi w zemi
cizé. ProtoZ wérimet, že našeho nepiietele zastáwati nebudeš. Takét tûZzime na
Pešíka, žeť jest nám dwa pacholečka, ani z Rakús wedú koně, zjímaw we wězení
drží; o kteréžto několikrát psali sme, aby je propustil. Toho se jemu nezdá uči-
niti. A my jistoty toho došli, že žádné škody twým lidem neučinili. Než od-
jemše jim koně, podnes je mají a je wézi. I prosíme, dle umluw, at jsü naši
sluzebníci propusténi. Dat. fer. V. ipso beati Venceslai.
Purkmistr a radda města Hradiště Tábor.
22.
Oldfich z Rosenberka Táborskym, o wéci sluZebnjküm geho pobrané.
Na Krumlowé, 98 Oct. 1441.
»Táboróm.«
Süsedé! Wznesli na nás služebníci nasi, Sokolik z Saiby a Sprinciteinar,
kterak waši zajali Sokolíkowi XXIV dobytka a Šprincšteinerowi XXII dobytka, a
k tomu rücho a jiné wéci pobrali; a ten dobytek wyručili sů od wašich hait-
manów, kteříž tu na poli byli. I žádámeť dle umluw našich, že ty pobrané wéci
jim nawrátiti i rukojmě propustiti kážete. A toho nám dajte odpowěd po tomto
poslu. Dat. Krumlow, sabbato die Simonis et Jadae anno oc. XLI.
Oldřich z Rosenberka.
23.
Táborštj panu Oldřichowi z Rosenberka, o Šprincšteinerowi služebnjku geho.
Na Táboře, 13 Nov. 1441.
Urozenému pánu, p. Oldřichowi z Rosenberka.
Urozený pane! Píšete že Šprincšteinar od staradáwna služebníkem waším
byl i jest, ano služebníci naši, kteříž těch časów, ježto sme Lomnici drželi, w
službě na Lomnici byli, w jistotě zprawili nás, kierak wedle Witorazskych na
Lomnici ten Sprincèteinar jat byl. Pak poněwadž wy za to sméle prawite, Ze
jest dáwný služebník wáš, myť se s wámi o to süditi nemienime; wZdy ufajice
wám, že našich nepřátel zastáwati nebudete. Dat. fer. II. ipso beati Brictii anno oc.
quadragesimo primo.
Purkmistr a radda města Hradiště Tábor.
