316 C. II. Zápísy knjžat Minsterberskjch w Oleśnici r. 1487.
12.
Knjże Viktorin bratra swého knjiete Gindficha &inj po swé smrti porudnjkem détj
swych i swého statku. (Zapis necely).
W Praze, 22 Aug. 1481.
Viktorin buoZi milosti knieze Minstrberské, Opawské, a hrabé Kladsky oc.
známo činímy tiemto listem wżady kdež čten aneb čtůcí slyšán bude, že s do-
brým rozmyslem, žádnů lstí nejsüce nékterakZ oklamáni ani podwedeni, a celého
a zdrawého rozumu uZiwajice, z prawé bratrské přirozené lasky, oswiecené knieze
a pána, pana Jindřicha starsieho knieZe Minsterberské a hrabé Kladského oc. bra-
tra našeho milého, i Jeho Lásky wšecky syny, kteréž má aneb ještě mieti bude,
dětí swých mužského i ženského pohlawie, kteréž mámy aneb ještě mieti budemy,
i wšeho našeho Opawského kniežetstwie, s městem a s hradem Opawů, s hradem
Hradcem i s jinými wšemi městy, hrady, twrzemi, městečky, dwory, forwerky,
wsemi, s poplužími, s dědinami ornými i neornými, s zemany, s many, s foyty,
s rychtáři, s mlýny i s jich wsemi puožitky, s řekami, s potoky, s rybniky,
s platy, s úroky, se cly, s mýty, s lesy, s horami, s doly, s dúbrawami, s háji,
s chrastmi, s lowy zwietecimi i ptačími, s kostelními i jinými wšemi a wšelikte-
rakymi podacimi duchownimi i swětskými, i sic se wšemi a wšelikterakými knie-
Zecimi swobodami, prawy a wysadami a uzitky od staradáwna k tomu přísluše-
jicimi, tak jakZ listowé od kraléw českých па to wyšlí, kteréž najjasnějšému králi
Mathiašowi Uherskému oc. nadějíce se, že nám smlůwu, kterůž smy s JM“ uti-
nili, zdrží, w swéreni wydali smy, w sobě ty wšecky wěci šíře a swětleje za-
wierají, i wšeho jiného, což nynie mámy aneb potom kdekoli mieti budem, prawé
mocné otcowské poruéniky i spoludédice uéinili a zpuosobili smy, éinimy a zpuo-
sobujem mocí tohoto listu, obyéejem dolepsanym. Jestližeby na nás pán buoh
smrt dopustil, tehdy knéz Jindrich swrchupsany bratr nas mily a Jeho Lasky sy-
nowé, kteréZ má aneb mieti bude, dětí našich mužského i ženského pohlawie,
kteréž mámy aneb mieti budem, mají a powinni budu, tak jakż knieżecemu stawu
příslušie, chowati a je wšecky řéditi, sprawowati a slušnými potřebami podlé wsie
potřeby tak jakož na kniežata slušie opatrowati, jimi wšemi i wším naším statkem,
k němuž práwo mámy aneb kterakkoli a kdekoli mieti muožem, mocně a otcowsky
do jich rozumných a dospělých let wlásti a jeho pożiwati; než kdyžby k swým
prawým dospělým a rozumným letóm přišli, a kněze Jindřicha nadepsaného aneb
synów Jeho Lásky, kteréž má aneb mieti bude, aby jim jich po nás na ně při-
šlého statku, kteréhožby po nás w držení byli, postůpili , požádali, bez odporu
wšelikterakého i zmatku w jich moc jim jeho postúpiti mají a powinni buda. A
