200
míně těch, kteřížby náklad vynahražovati pomáhali, a mnozí vděčněji
chrta anebo vyžle, nežli knihy svatého Augustina za dar by pfijali.*
To vše ovšem neplatí o všech. Jsou vzácné výjimky. Rozacius připo-
míná p. Bohuslava Hassištejnského z Lobkovic, jenž měl „slavný a
nákladný librář“, pány z Rožmberka, p. Václava z Říčan a na Hořo-
vicích, jenž mnoho vynakládal na knihy české, zvláště na knihy nábo-
ženských výkladův, „na mládence školní z důchodův svých jisté vyži-
vení nařídil, i dával“. Slova napsaná vlastní rukou pana Václava
z Říčan na truhle, v níž tělo jeho odpočívá, ukazují, jakého užitku
nabyl zmíněný český pán z poslouchání a čítání slova božího a z knih
vzácných a pobožných; napsal to dvě léta před svou smrtí (rx. 1594).
Na celé stránce Rozacius podává verše onoho epitafu. Připomíná pak
ještě jiných českých pánův. Ze stavu městského též mnozí pečují
o literarní vzdělání; mnozí měšťané podporovali akademii pražskou,
o čemž svědčí prý kmotr Rozaciův, Misty Jan Kampanus ve spise
Calendarium beneficiorum Academiae Pragensi collatorum, Strenae
loco Anno 1616. Potom zmiňuje se Rozacius o p. J. Albr. starším
Křineckém z Ronova a praví, že promluvil „o fedrování a tištění“
knih z těchto příčin: I. aby pan Křinecký měl útěchu, že náleží
k následovníkům těch, kteří podporovali českou literaturu, II. aby
i jiným bylo uvedeno ve známost, že veda náklad na tuto práci vy-
hledává cti a slávy boží a prospěchu bližních; neboť prý „ačkoli řeči
tyto každodenní prvé tištěné byly, avšak byly bez výkladův,*%) a k tomu
již těch dostati a kaupiti se nemůže.“ Cti a slávy boží vyhledává prý
se vydáním díla Slovaciova 1. tím, že hospodářové a hospodyně zvláště
při ranních a večerních modlitbách mohou se s domácí čeládkou cvi-
čiti v pobožnosti, 2. tím, že mnohý může býti napomenut k pokání,
poněvadž praví se v tom spise každému pravda do očí. III. Před-
mluvu tuto napsal prý Rozacius také proto, aby pánové z Ronova
nelitovali nákladu, který věnovali na toto dílo. Poněvadž pak dříve,
než tato práce vytištěna byla, autor její, kněz Václav Slovacius,
(„kterýž tuto práci v 1. dílu léta 1615 začal“) zemřel (r. 1616), a
bylo potřebí ještě mnoho výkladův doplniti; požádán byl spisovatel
předmluvy, aby ji doplnil a vydal.
Podepsán jest: ,knéz Jan Rozacius Hofovsky, správce
církevní u sv. Mikuláše v Menším Městě Pražském, assessor konsistoře
Pražské pod obojí přijímajících.“ !®)
| 15) Jsou to „Celoroční řeči Boží z starého i nového Zákona . .. “, vytištěné
v Praze na St. Městě. Tohoto díla zachoval se jen list titulní, známý z musejního
tisku řečí postních 35 D 8, kamž jest přilepen za 2. listem přídeštným.
13) Ferd. Císař v předmluvě k své Postille („Chléb života“, r. 1892) připo-
