184
Postilla rozdělena jest na 2 díly: 1. díl obsahuje ká-
zání od adventu do Bílé soboty, 2. díl kázání od Hodu Božího
Velikonočního do poslední neděle po sv. Trojici. Každému kázání
předeslána jest příslušná nedělní perikopa.
Několik kázání vyňatých z postilly Bavorovského
bylo vydáno r. 1822 v Hradci Králové a v Praze od Jos. Fr.
Ditricha (Klíče, Skalického), kanovníka kapituly Vyšehradské. Viz
Čas. pro kat. duch. 1828 I. 146, Č. kat. duch. 1864 V. 406, Jir.
I. 51, Jg. 216.
Způsob výkladů u Bavorovského. Bavorovský nevykládá pří-
slušný text evangelický slovo za slovem, nýbrž rozjímá o celko-
vém smyslu evangelia se zvláštním zřetelem též kdobě
roku církevního. Spojuje analytický výklad se synthetickým.
Po perikopě následuje úvod k výkladu, pak výklad sám,
rozdělený na části. Např. na den Božího Těla rozjímá kazatel
po úvodě: 1. O pravém užívání Těla a Krve Kristovy, 2. O pokloně
a službě, kteráž se činí tělu Kristovu. Ku konci kazatel připo-
juje napomenutí věřícím.
Bavorovský zachovává ve výkladech jasnou disposici,
kterou předesílá na počátku jednotlivých výkladů. Výklad jest
srozumitelný, jasný, jsa přizpůsoben vždy k rozličným
potřebám křesťanského života. Hojné doklady z písma
sv. a z církevních otců svědčí o výborném znalci theologické li-
teratury. „Důkladná známost pramenů těch patrna i odtud,
že velmi málo jest příkladů ve všech kázáních, aby jednotlivé výroky
opakoval, vynalézaje spíše vždy nových a nových dokladů hojnost.“
(Novák, Sb. hist. 1885, 141).
Bavorovský uvádí v postille mnohá podobenství a při-
rovnání, jež čerpá většinou z písma sv., někdy též z dějin nebo
i z praktického života. Přirovnání, jichž užívá, jsou vesměs velmi pří-
padná. Na př. praví: Neduživí jsou „knihy otevřené, na nichž i nej-
prostnější čísti mohau, jak mnohým a nenadálým pádům, nešťastným
příhodám všichni sme poddáni.“ (64%). „Náš život ustavičně jako vody
do země vcházejfc se tratí a, jako železo od pilníku, tak se den ode
dne kazí a pomíjí jako stín, pára nebo dým ...“ (54%).
Bavorovský jest přísný mravokárce. Hříchyvyššíchstavů
tepe nemilosrdně. V zkaženosti jejich jest prý příčina
všeobecného úpadku lidu českého; kdyby lid neviděl špat-
ného příkladu u vyšších stavů, nehřešil by tak mnoho. Panstvo
