140
Pode jménem kázně“ pám utiskují chudinu: ,Pán chtél
kázeň vésti, povede laupež, odře, oblaupí sedláka, a nazvau to
kázní!“ (71%). Svádí je k tomu lakomství. (100b. I kárá R.
pány: „Nu, vy páni, ješto chudinu laupíte, všichni se déblu klanite !“
(1005. Nemilosrdní páni nepokládajíto ani za hfich pra-
vice: ,Udiíti chlapu sádla, otavít se chlap jako lipa!* (293%); ne-
mají slitování: „Tito lidé urození chudinu drau, laupí beze v&f
lítosti“ (343%), neboť u nich vůbec všecka láska „ustydla“. (3434).
Každý z nich hledí jen svého prospěchu a zisku, o chu-
dinu se nestaraje: „A há, páni, panoše, rytíři, konšelé, zvíte,
ješto nedbáte obecného dobrého chudiny, vdov, sirotkuoy, než každý
svého hledí, vsedeť vám to na vaše hrdla, to shledáte!“ (124%). Bůh
přece přikázal „péči míti o svém bližním !“ (124%).
Páni žijí v pýše, nádheře, přepychu a v rado-
vánkách zvláště na útraty chudých poddaných: „Nebo
kdo tyto rozpustilosti nese, kolby, tance, deky rozličné ? Sedláci, kdo jiný ?
Kdo tu pajchu těch lidí pyšných neb těch žen? Vše oni! Pán
vydra na sedlácích i nakaupí ženě, aby krásně chodily. Kdo by
to vypravil!? Jesto jedné ten lid rytířský jako krev z nich točí drauce
je“ (7%, pod. 124°, 132%, 278%); „jednají časté sňatky, svatby, posví-
cení a radovánky, ješto se při tom mnoho zlého děje, náklady veliké
činí bohatým a znamenitým, a chudému údu Kristovu ledva kus chleba
poskytnü!‘ (2395. R. pfirovnává je k bohatci v písmé sv.:
,Otvrt$ hřích do toho bohatce byl světa tohoto marnost. Neb psy
choval a lovce pro marnti chlúbu a pro rozkoš, a bez pochybení že
jest i ptáky choval, jimžto větší pohodlé činil než chudému Lazarovi,
a tím se zanepráždňuje mnoho dobrého zmeškával a chudým po po-
lích jezdíval a škoda činil, a snad i v svátky to činíval, jakož i nyní
po hříchu od mnohých se to děje.“ (2825. „Sami zahálejí,
rajrají a těmto (chudým) vydrau, ješto oni to těžce vydělají, ano
krev z rukau teče. Toť jsau ti muži krvautní, ješto o nich David
mluví: ‚MuZi krvautni!‘ Jesto oni to krvavě vyrobotovali a oni jim
vydrau, aza to sobě kupují stříbro, zlato, raucho drahé, ano to vše
kıyautne jest, i to, což snědí, všecko krvautné jest. Pakliť u nich co
dělají těžce, ještě mnohokrát jim nezaplatí, nafúkají se na ně, nalají,
zpostrkají:, „Co chlap chce ?', a — on, nebožátko musí mlčeti, a dáť jemu
nějaké zlé haléře, šmetrliňky, a on musí vzíti, boje se.“ (278" ; pod. 376%.
PodobnéR.kárá stav méstsky: ,Panf méstko, nedolila li
si kdy tomu nebožátku, ješto tam těžce dělá, ano krev z rukau teče,
neb nedovážila neb přesáhla tvá milost, nad celpretem tu sedíc, pá-
