126
8. Důvody protivníků kalicha vzaty jsou jen 2 části řeči Kristovy
(o chlebé — téle), a ne z řeči celé (o téle i o krvi): „Takéž máš právě o těle
a krvi Boží zlý, hanebný duovod, ješto vezmúce sobě jedno slovo,
tím se zamítají a jiného nechají, prý: „Však jest řekl: Kdož jí tento chléb,
živ bude na věky! Jáť mám na tom dosti, netřeba mi více!* A tamto nepro-
hlédne dále, že dí: Nebudete-li jísti tělo Syna Člověka a píti jeho drahé
krve, nebudete míti života věčného!' A nebo opět toto vezmau:
Jest-li tu Kristus pod první zpüsobau cely?' Dí&-li jemu, an
jest, u pry: „Mámť já na tom dosti, když jest tu celý Kristus, ne
tfeba mi vícel* Vezmi proti tomu takto: ,Pravda-li, Ze df, že v tú
dvú přikázání zavírají se jiná přikázání: Milovati budeš Pána Boha
z celého srdce etc. a bližního jako sám se? Jest-liž na tom dosti,
proto-liž mám jiná přikázání opustiti, kteráž mi jest Buoh přikázal ?
Nebo přestaupím-li jediné, bych všechna naplnil, nic mi to platno
nebude. Zlít jsau to jich hanebni duovodové...” (203%;
pod. 246%, 339^, 3739).
9. Jiný špatný důvod protivníků kalicha jest, še se odvolávají
na množství, že „oněch (pod jednou) jest mnoho, atěchto (pod
obojí) málo“.(386"). Rokycana namítá: „Pomníte-li, jaká vojska
bývala z Míšně i od jinud chtíce to zahladiti, a vždy milý Buoh po-
máhal, že málo bylo Čechův a velmi veliká vojska pře-
máhali; a pravili, že chtěli sedly zemi českú poklásti! Papež byl
kfí7 vydal na Gechy!" (886*—387:).
10. Protivnici krve Kristovy vymlouvají se prý nejapně na ustálený
obyčej, přijímati pod jednou, ana ustanovení svatého Otce: „„My máme tento
obyéej a tak sme navykli a otec müj tak чей!!! Až by otec
tvůj v pekle byl, jehož Buoh nedaj, chtěl-li by za ním? Onino prý:
„Otec svatý tak velí! A co vy chcete býti maudřejší než toto
množství jiných kardinalův, biskupův, prelatüv? Viet
jest to dáblovo jednání! A ti všichni předčí před Ježíšem. Oh, mily
Bože, co jest té slepoty nyní!“ (90%).
11. Protivníci mluví proti kalichu, ale smrtelných hříchů ne-
kárají: ,Pohledte na ty hampýsy a nevéstky zjevné, na ty tance,
kolby, nerády, kéZ se tu na to tak dábel hnévá, kéZ na to knéZí
odporní volají!? Než kdyžby se člověk s pláčem krve Boží
napil, tuť jich dábel jako ostrohama pobádá, tut jim dábel ústa
otvird!“ (367°),
12. Protivníci kalicha naříkají, Ze otázka přijímání pod obojí
«püsobila války a jiná neštěstí, ale nepomyslí, že to sami gavinili:
„Ano se rmautí: ‚А, а, jakž to zniklo (t. přijímání pod obojí), tak
