107
jimiž „náramně ďábel lidi klame a zavodí, jejich lžmi“ (336%, ale
zaslepený lid se jich nevaruje, naopak následuje jich,
protože „lehce ukazují království Boží“: „Ale my, mnoho-li
se о to stardme, abychom se jich mohli vystifci? Groš nebo zlatý
dobře bychom ohledali, aby nebyl falešný . . .; ještě spíše zlosyna
k sobě přivinem, kněze svuodce, rufiana, protivníka, kuběnáře neb
svatokupce, když nám jedno lehce království Boží ukazuje, nežli do-
brého.“ (272*; pod. 285 a j.) R. užil ostrého přirovnání: „A lid
tento má se právě jako kráva nebo vuol. Kdyby kdo přišel k krávě
i řekl: ,Krévo, hyn, onenno řezník přišel a má té zabiti!'; nic by
kráva toho nedbala, byť se ho varovala než jako jiného člověka, aniž
by co řekla: Tak právě tento lid slepý a zhovadilý. Co se jemu uka-
zuje na jich vrahy, na falešné proroky! Nic toho nedbá, všadyť jest
jim rovno.* (2742).
Śpatni knóżi uchyliv$e se od zákona Božího neká-
rají lidí z hříchů, ba ještě „bídníci i lidem hříchy
oblehčují“ omlouvajíce je slovy: „Co škodí panně u věnci cho-
diti ?“, aneb: „Musí mladí lidé veselí býti, co tanec škodí ?“ (180*),
a jinými omluvami nebrání lidem hřešiti. Nekárají neřádů, ham-
pýsů, cizoložství, nevěstek, tanců, her v kostky, obžerství, opilství
a jiných zjevných hříchů proti Bohu (1807), 243% 327°
atd.), ačkolijsou oprávněni i kletby vynášeti nadlidmi,
kteří se dopouštějí smrtelných hříchů (243), ale „kdyby
knězi desátku nedal a neb knězi nalál, an by druhdy hoden byl, aby
mu i políček dal, tut by klel hase svíce. Ale pro hříchy smrtedlné,
tuť slova neřkau, mlčí. Ba, ještěť se zasměje nejeden bídník svato-
kupecký, oblehčí.“ (243%). Ani v neděli nekárají hříchů: „Ba,
ti mniši a kněží polízači přijdúť ne jednú, ano v kostky hrají, ožerau
se ožralci, opilci. A oni: Nuže, račtež pomoci ve jméno svatého
Filipa! Ať vám zdaří Bůh, Matka Boží! Nu, pomoztež, a zdaří vám !“
To-li jest pastýřství? Ješto by měli říci: „Nechte toho, nedélet jest
svatá, jděte na službu Boží!l““ (1809. Špatní pastýři tito „vidí
vlka, an se béře, nechají, nehájí, neb sau nájemníci, není jim do ovcí.
Vidí, ano ten vlk, dábel, du$e lapá, nic oni toho nedbají.“ (180%).
I pfirovnává je R. kekrkavcüm: ,Mají se právé jako ony koby
a neb krkaveové. Ti když vidí, ano koně těžce táhnú u voze, byť pak
i v bahně zvázli, nic oni toho nedbají ani se starají o vobrok kusa. Ale
kdyzt kuoñ amïe, tu£ se teprve slet{, zberau. A tu tepru kváčí, krkají
ráchy-váchy na mrše: Takéž oni nic nedbají, že jsau lidé zle živi,
Boží přikázání zjevně přestupují, nic oni sobě o to nestesknů. Co vidí
Jubilejních spisů č. XII. 8
