79
hif&nÿ Zivota zije jako v Sodomé. ,A toho sau byli sobé Cechové
dovedli, ze na to compactata zdélali a zapeéetili, pape, kardinali,
biskupi, císať, vše. A toto již zase plnú svobodu mají všichni hríchové. Kéž
se za to stydíte, milí Čechové, že ste tu nevéru učinili Bohu, že, oč ste se
zasadilia toho dovedli, že ste zase v to vkročili!? Žádného studu nemá, za
žádný se hřích nestydí tento lid! Již jest to nyní přišlo a ďábel v tento lid
uvedl jako v Sodomě. Tak bylo v Sodomě, že s sebau zjevně na
ulicech hřešili a žádný jeden druhého se nestydel: takt jest i nyní,
že, což se hříchuov děje, žádný se za nic nestydí a rauhají se zjevně
Bohu. Zda pajchu mají za hfích? Ba, slu$ností to nazovau, a Ze na
ně sluší! Kéž se za to stydí, ké za lakomství, že dobudau, jakž mohau,
jeden druhého vodfe!? A, tohof pochválíl U pry: ,Tent umf dobytil',
a nic se za to nestydí. Aby to pak víra byla? Nikolil* (202*).
R. uvažuje pak o příčiné a o následcích svobody
hříchův. Příčinu vidí v tom, že nikdo nedbá a nemstí
hříchův: „A proč jest to, že jsau se tak velmi rozmohli hříchové
zjevní? Proto, neb jich žádný nemstí; kněží nedbají, ruka duchovní,
světská též, králi, knížata, páni, rytíři, panoše, konšelé, úředníci,
vše, kde kdo mstí zlého? Než pravá svoboda ve všem zlém se roz-
mohla...* (3225). Následky vidí v tom, že Bůh dopouští pro
hříchy mor, hlad, války, atd.: „A mníte, že jest to darmo, kdyZ
Pán Buoh dopustí mor, hlad nebo války, a nebo kdy ovotce není ? U prý:
,Ruda zabila a povétrí zkazilo', a ted toto a neb ono, ved-li? Ba rci:
„Hříchové naši překazilil“ Když by on ráčil, žádnáť by věc neuškodila.
By se asa umél tento bídný, hanebný lid v tom znáti, že se to děje
pro jich hříchy! Pomyslíš-li a dáš se Bohu vinen řka: ,A, nastojte,
toto války, nesnáze, vojny, toto se zlé obrodilo, a snad jsem já toho
příčina svými hříchy a snad jsau to moji hříchové učinili, a běda
mně!? Nastojte, nic toho neumí tento lid opuštěný od Bohal“ (429b
—430*).
Ze hříchů nejvíce se rozmohly pýcha, lakomství,
smilstvo, lež, lenost, hněv, msta a na cti utrhání. Jmeno-
vitě pýše R. věnuje mnoho ostrých slov, jimiž tepe všecky stavy.
„Kdo by to vypravil, co jest té pajchy vymyšlené tato léta !“ (185).
„Již tyto časy pýcha přenáramně panuje všem stavuom.“ (231). To
plyne z toho, že jeden nad druhóho chce vynikati: ,..
nyní dábel náramně nadýmá pejchú nesmírnú lid tento křesťanský
skrze ta urození a ty rody jedny nad druhé vyšší.“ (415%).
Zvláště ženy kárá z pýchy. A proč jsou ženy tak pyšné?
Protože jejich samolibost a sebeláska je svádí: „Byť tyto ženy
