66
se i k lidem dospělým, kteří mají se snažiti, aby se
mravně obrodili, aby mohli vejíti do království nebeského.
(162°—b,) Kněží prý klamou svět křtem „oslavujíce jej v dítěti
nemluvném znameními posvátnými, křižmem, svěcenů solí, blátem,
pěním modliteb a pravíce, že je křtí u víře církve svaté a u víře
kmotruov opilých, a že po jich křtu dítě přijímá Ducha svatého;
i dadí je s Duchem svatým otci a matefi . . (168%. „Nevim nynie,
nalez-li by jich deset zde v zemi, by oni chtěli se křtíti v bolestech
Kristových a nositi je na sobé s pohanéním světa: radější oni budú
lháti světu skrze křest, svatá znamení velebíce nad těmi nemluvnými,
rozprávějíce starým hřiešníkóm, že jich děti křtí u vieře cierkve
svaté a u vieře Trojice svaté, aby jisti byli, že jsú jim dobře křtili
děti; ale lží, tak mluvice...* (164).
Postillu Chelčického můžeme nazvati nejlepší postillou naší litera-
tury. Zasluhuje toho uznání z několika příčin: analytický způsob
výkladů jest důkladný, svědomitý; rozdělení přesné,
logické;jřečjestryzí,nezkalenáscholastickouučeností;
mnohé myšlenky jsou původní, z rozumu člověka samostatně
myslícího; k těmto přednostem druží se veliká cena kulturně
historická: v postille Chelčického máme obraz tehdejší doby;
konečně poznáváme z ní též nauku Chelčického, kterou bratří
čeští přijali za své učení. Postilla Chelčického jest základem
pro jiné jeho spisy, neboť, jak praví Goll, celá řada spisů jiných
jest obsažena již v Postille jako v zárodku. (ČČM. 1881,
str. 14., článek Gollův: Petr Chelčický a spisy jeho.) —
Příkladu Husova a Jakoubkova následoval M. Jan Roky-
cana, muž vynikající v dějinách českých, jenž usiloval o obrození
života duchovního v Čechách a o nápravu mravů v hlavě i v ńdech.
Rokycana zachoval „čistou tradici husitskou... Jako
kazatelé betlémští, tak-i Rokycana myslil, že dlužno především očistiti
duše a přivésti věřící opět k opravdovému plnění přikázání Spa-
sitelových. Když vystoupil na kazatelnu svou v Týně, po-
výšen jsa nesmiřitelným záštím naň se sápajícím, ctěn pro čistotu
mravů svých, téměř mučedník od doby zkoušky mužně přestálé, lid
tlačil se kolem něho a v kázáních jeho nalézal opět
trochu bývalého nadšení svého. Mělť některé vlastnosti
velikého kazatele prostonárodního, vroucí přesvěd-
čení přecházející na posluchače, sílu přemáhající pochybování, často
drsnou svobodu myšlenky a výrazu. Obracel se klidu,
