33
peže Alesandra V, „A od té bully s boží pomocí odvolal sem sé
k tomu papezi. an ihned po vydání buly umřěl, i s kancléřem. Робот
odvolal sem sé k jeho náméstku, Janovi XXIII. u néhoz nenalez
pomoci k vysvobuzení slova božieho, odvolal jsem sč ku pánu
bohu... aby ten mé súdil; a káží v městech, po hradiech, na
polích i v lesé .. .“ (278- 279). 7?)
Odpor proti bulle papeže Jana XXIII.: „Nynější pre-
látové neumějí rozeznati kaukol od pšenice.. .; již zjevně sú to
potvrdili, že sú u papeže Jana XXIIL buly dobyli, na níž: přikazuje
zjevně, aby 1 zlé + dobré koihy mistra Jana Viklefa sp4-
lib... A tyto řeči (t. Wiclifovy) potupili sá néktefí doktorové
s kanovníky. s faráři a s mnichy u Prazé v radnici, po né
mecku fkíce na ratbauzé; ale mnozí mistři a takméF věččie
strana jich, a obec bakalíróv a studentóv, k tomu potupeni si
neptistd pili, ale brz mistři stáli sü v obecné &kole v kolleji, a dovo-
dili sá pismem, že sú ti doktorové s rotú svú pravdu potupili,
a volali sú ty doktory do školy, aby dovedli písmem; a oni sú ne-
chtěli, neb sú nesměli, nemajíce písma, jímž by mohli dovésti svého
potupenie. A toho všeho byl jest póvod Štěpán Páleč, ten doktor,
někdy, když jest pravdu miloval, mój věrný a milý přietel, a druhý,
Stanislav, a zdvihla sta sé proto, Ze sme my nechtéli
ptivoliti k bule papeZové, na níž jest dal kříž, to jest
moc, aby, ktož kolivěk chtie, buďto kněžie, jeptišky i mnišie, při-
pravili sš na zalubenie krále Ladislava Napulského,
i všecb, kteříž pod jeho mocí jsú a s nfm vZie; a v té bule odsúdil
ho do čtvrtého pokolenie, a mnoho jiných věcí, a dává odpuštčnie
htiechóv i muk, ktož to učinie, neb penieze dadie. T dal jest wilo-
srdný spasitel poznánie mnohým mistróm, kněžím i světským, že sú
k tomu neprivolili pro mnohé věci; a druzí sú brdla svá na tom
složili, neb sú proti kazatelém odvolávali, když sú kázali, že papež
jest bób zemský, a móž, komu chce, dáti odpuštěnie hřiechóv i muk,
a že má mečem železným bojovati, jako světský král; a z těch
Martin, Jan a Stasek sû stéti, a ve jméno božie položení sú
u Betlémě, a jiní potom sú jímání, mučení, | žalářováníi. Toto píši
za věrnů kroniku, aby naši potomci... věděli, že sú sě přěd
nimi jiní směle na smrt posadili.* (59—60.)
?) To jest psáno z Husova hlubokého presvédéeni. Jak tedy mize tvrditi
Jos. Alex. svob. pán Helfert xe spise M. J. Hus, Néeská bibl. XIX. Pr. 1867,
str. 156, Ze jest to psáuo s celou jedovatostí, jakéZ pry návaZivost liusova byla
gchopna?
