354

286

Leonard Goffine, knéz fádu premonstratského, nar. 6. pro- since 1648 v Kolíně n. R.; požíval pro svůj čistý, bezúhonný život a pro svou horlivost kazatelskou úcty a vážnosti iu nekatolíků. Zemřel v klášteře ve Steinfeldu 11. srpna 1719. Postillu svou vydal tiskem v Koesfeldu 7. 1690 ve 3 dílech. (Jan Nep. Desclda v předmluvě k 1. dílu svého překladu Goffinovy postilly z r. 1875.) Táborsk ji přeložil a vydal snázvem: „Po- ruční postilla, t. j. v klady nanedélní asváteénftevangelia. V Hradei Král...." (Jg. Hist. 300.)

Postilla Goffinova vyšla potom v jazyce českém ještě trikrśte. Druhý překlad pořídil Jan Chmela (viz o ném CCM 1891, str. 103.) v Praze r, 1786 (8%). (Un. 54 D 12). (Jg. 497, Jir. I, 294.) Třetí překlad vydal v Praze г. 1843 Josef Zimmermann, který postillu rozšířil a připojil k ní životopisy sv. patronův českých. (Un. 54 F 531). (Jg. 498). Konečně čtvrtý překlad pořídil prof. Jan Nep. Desolda v. 1875 (dil I.) a r. 1876 (dil IL) (un. 54 E 1046.) Referat o tomto vydání viz v Čas. kat. duch. 1875 (233—-235), a 1876 (383—384). Desolda zpracoval překlad ten na základě německého vydání ve švýc. Einsiedelu 1872, a rozšířil jej vlastními články a výklady; v 2. díle při- pojil též životopisy sv. patronův a blahoslavenců če- ských. V Čas. kat. duch. 1877 podává prof. Schindler na str, 67—68 referat o německém Ottově (Georg Ott) vydání Goffinovy postilly z r. 1876. (Christkatholisches Unterrichts- und Erbauungsbuch) a praví o ní na str. 67, Ze jest to kniha nikdy nestárnoucí, která ode dvou století vedle zlaté knihy o následování Krista od Tomáše Kemp. mezi spisy vzdělavatelnými první místo drží.

Jakým způsobem Goffine vykládá, dovídáme se z Čas. kat. duch. 1875 v referatě o vydání Desoldově: „Organismus Goffi- nova spisu v tom spočívá, že se nejprve klade jakýsi introit, jenž vysvětluje hlavní myšlenku toho kterého dne; kde toho potřebí, vysvětluje se název neděle aneb svátku, jakož i za časté mnohá liturgická ponaučení se připojují. Pak následuje text epištoly a stručné jeho vysvětlení, načež text evangelia se klade s rozšířeným dogmatickým i mravoslovným výkladem, jenž shrnut jest ve vícero odstavců; nad každým odstavcem položena jest ve zpüsobu otazném hlavní myšlenka čili tresť jeho. Nezřídka připojeny jsou také dosti rozšířené a důkladné traktaty o důležitých naukách.“ (234—235).