E XLIV—XLIX. 193
pozůstalo, připadne, a po smrti téhož dítěte na otce nápad
půjde, a ne na přátely matky toho dítěte.
Matka umie-li, statek jeji na ditć s mužem pořádně s ní oddaným
splozenć připadne, a z dítěte na otce, a ne na přátely toho dítěte.
EF. XLVII.
I. Dědicův neměl-li by kdo, může sobě z mužského i z žen-
ského pohlaví toho aneb ty, kdož by mu se líbili, za dědice
všeho statku svého zvoliti.
II. A týmž obyčejem, maje dědice, jiné cizí syny aneb
dcery za své zvolené děti k svým vlastním dětem pripojiti.
Avšak, kohožby koli sobě tak za syna aneb dceru zvolil, ten
povinen jest před právem v tom se ohlásiti a jistým titulem
zalíbení svého potvrditi.
Kdo chce, nemaje svých dětí, může sobě za dědice všeho statku svého
zvoliti, koho mu se líbí; a pakli má děti své, může cizí k svým vlastním
připojiti a zalíbení svého potvrditi.
w. XLVIII.
I. V dědictví aneb v jakýžkoli jiný statek, kšaftem odkázaný
aneb někomu rozsudkem přivlastněný, žádný prvé se neuvazuj,
lečby kšaft takový k stvrzeni a rozsudek k utvrzení svému
časem od práva vyměřeným přišel, to jest, teprv kdyžby kSaft
byl od práva stvrzen a rozsudek časem aneb právem v svau
moc vešel,
Před kšaftem ztvrzeným aneb rozsudkem v moc svau právní vešlým,
v statek sobě odkázaný aneb přisauzený prvé se neuvazuj.
TI. Pakliby kdo ke škodě druhého prvé v statky takové,
nežby čas přišel, se uvazoval: ten netoliko o spravedlnost svau,
kterážby tu jemu náležela, přijíti, ale i vedle uznání spravedlivého
ztrestán býti má.
Jinák netoliko o spravedlnost, kterážby tu náležela, přijdeš, ale také
k tomu ztrestán budeš.
F. XLIX.
Manžel kdyžby bez ksaftu umřel a po sobě dětí ze dvau
aneb víceji žen zanechal; a poslední žena s dětmi svými ne-
byla by z téhož statku vydělená, ani podle práva slušně od
manžela svého smluvami svadebními aneb zápisem opatřená:
tehdy, pokudžby na vdovské stolici seděla, má ten všecken statek
, , , o
Práva městská. 13
