128 O lidech mladých,
Pakliby ti a takoví mladí lidé své vůle v tom požívati a na
právo málo dbáti chtěli: tehdy (poněvadž právu náležité jest
to opatrovati, aby žádný ani svých vlastních věcí zle a ke
zlému nepožíval) právo na takové lidi mladé bude moci hned
sáhnauti, je do vězení vzíti a v statek jich se mocně k užívání
obecnému dobrému uvázati; a ty lidi mladé i s těmi, kteřížby
je v tom fedrovali a na to vedli, aby hanebně a marně statky
své utráceli, do jistých let z města vypovědíti, a cíl i čas jistý
jim uložiti, aby předkem se provandrovali, jiné mysli a rozumu
zdravějšího tam nabyli, a okusice bidy, psoty a nauze, umóli
se potom vdżneji, poctivóji i pokojnóji chovati a střídmosti
při všech věcech, i také při užívání statkův svých, požívati;
tak aby statky ty, kteréž jim rodičové s pracf velikau nachovali
a po sobě pozůstavili, k dobrému svému obraceli, a mezi lidmi
dobrými obcujíce, ctně, šlechetně a křesťansky živi byli.
Lidé mladí do let pětimecítma věku svého slovau. A ti jestli žeby
statky své marně a hanebně s nevěstkami a pochlebníky svými, na hanbu
rodičův a žalost přátel, na právo málo dbáti chtějíce, utráceli: právo je do
vězení vzíti a v statek jich se mocně k užívání obecnému dobrému uvázati,
a ty lidi i fedrovniky jejich do jistých let z města vypovédíti moci bude.
IV. A netoliko takové lidi mladé, svévolné, nevážné, nepo-
slušné, právům nepoddané a statečkův svých mrhače, přísežní
a saudce jednohokaždého města budau a moc mají trestati; ale
všeckny také lidi letité a obyvatelé měst svých, jakéhož pak
koli, buď mužského aneb ženského pohlaví, kteřížby právu pod-
dáni býti nechtěli, ale své vůle požívali, na potupu a zlehčení
práva i úřadníkův Jeho Milosti Královské co takového bráti by
před sebe chtěli, životy vedauce rozpustilé a sami živi jsauce
nefádné, statky své vlastní aneb jiných, na škodu svau aneb ji-
ných, marně by utráceli, a jsauce z toho napomenuti, aby toho
přestali, toho by učiniti zanedbali a nijakž napraviti nechtěli:
tehdy přísežní budau k nim moci, buď vězením, buď peněžitými
pokutami přikračovati, aneb také do jistých let, ano na věčnost
je z měst vypovídati.
Ano i starším a letitým lidem svá vůle v rozpustilosti a mrhání
statkův dopuštěna býti nemá; než buď vězením nebo peněžitými pokutami
má se k nim pfikraéovati.
