D. XXXI—XXXV. ^ 125
čině kdožby s povolením práva aneb auřadu toho města, sirotčí
statek kaupil, takového trhu jakožto pořádného požiti má.
Též poručník jeden od druhého, ani od jiných nic sirotčího nekupuj,
leč s povolením práva.
IM. Avšak při zápisu prodaje statku sirotčího aneb smluv
všelijakých o statky sirotčí aby toho hned ze jména dostaveno
bylo, že auřad pro dobré sirotčí k takovému prodaji aneb
k smlauvé vüli dal Juste possidet, qui authoritate judicis
possidet, spravedlivým jest jedenkażdy statku toho vlédaïem,
jehož s povolením práva v držení všel.
A to povolení aby hned při zápisu poznamenáno bylo, že auřad pro
dobré sirotčí k tomu vůli dal,
|. D. XXXIV.
I. Poruéníci na místé a jménem sirotküv o dluhy i o všeli-
jaké jiné spravedlnosti, kteréžby sirotkům buď po otci, aneb
po jich přátelích náležely, pořádem práva mohau přikračovati
a o né se sauditi. A coZbykoli bud vysaudili aneb prosaudili,
to k užitku aneb ke škodě sirotkům vztáhnauti se má.
Poruéníci věci sirotčí řeďte a o ně se na zisk i na ztrátu sirot-
küv sudte.
II. Tolikéž všickni jiní lidé, kteřížby jakékoli spravedlnosti
v statcích sirotčích míti se hlásili; k poručníkům o to hleděti
a svých spravedlností na nich, jakožto na místě sirotkův, právem
dobývati mohau. A cožbykoli toho spravedlivě vyhledáno bylo,
to poručníci z statkův sirotčích nahražovati a platiti povinní
budau.
Má-li kdo co na statku sirotótm, hled o to k poručníkům.
D. XXXV.
I. Mocný otcovský i jiný všelijaký poručník, měl-li by
v své moci sirotka, buď mužského aneb ženského pohlaví, již
let došlého; a takového sirotka potkávalo by poctivé ženění
aneb vdání, a poručník byl by s poctivostí za téhož sirotka
požádán, a vůle sirotka také k tomu byla; on pak pro užívání
statku sirotčího netoliko toho by učiniti zanedbával, ale i od-
tahův zbytečných v tom by požíval, tak žeby sirotku skrze to
nemalé nebezpečenství nastávalo: tehdy v té příčině taková
