O. XLVII—LI. 107
smrti jeho předešlé dítky spolu s jinými posledními k rovným
dílům v statku jeho připuštění buďte,
Otec děti, z první manželky splozené, náležitými díly z statku svého
opatř; jinak po smrti jeho s jinými z poslední manželky splozenými dětmi
rovný díl míti budau. i
JI. Však kterážby spravedlnost nápadním právem kterým
détem po dédich, bábách, aneb po komzkoli jiném obzvláštně
náležela: při té také oni zůstaveni buďte.
Však kterážby spravedlnost nápadním právem kderým dětem po
komžkoli náležela, při té zůstaveni budau.
C. LI. '
I. Dcera, po kteréžby toliko od otce, matky aneb od
bratří jejích věno s veypravau manželu jejímu vydáno a vy-
plněno bylo, tím a takovým přijetím věna další spravedlivosti
dědické se nezbavuje, zvláště pak, když by se zápisem, smluvau
aneb odkvitováním statku a dědictví otce a matky své
neodřekla.
Věnem a veypravau dcera se nevybývá, to jest, další dědicské spra-
vedlnosti nezbavuje, zvláště kdyžby se již buď zápisem aneb jinák neodřekla.
IL. Ale nevybyl-li by jí otec její smluvami svadebními,
zápisem aneb kšaftem, jistým dílem z statku svého: tehdy,
bude-li potom po smrti otce svého chtíti s jinými dětmi rov-
ného a jednostejného dílu uZiti, povinna bude, coż po ní prvé
u věně a veypravě dáno bylo, to do podílu zase položiti aneb
na svém dílu do té summy dopustiti sobé poraziti.
Protož bude-li po smrti otce, kterýž by jí dílem z statku svého ne-
vybyl, chtíti s dětmi jinými rovného dílu užiti: povinna bude zase věno a
veypravu do podílu poloZiti, aneb na svém dilu poraziti.
III. A téZ rozuméti se má o synu, kterémuž, když se
ženil, otec díl jistý k živnosti dal, a tímby ho z statku svého
nevybyl.
(Do slova.)
IV. Však otec, učinil-li by o statku svém kšaft, a týmž
svým kšaftem synu aneb dceři přidal by ještě něco z lásky
k předešlému svému po synu aneb dceři dání; a v tom svém
kšaftu takby doložil, „že ho aneb ji tím z statku svého vybývá“:
