C XXXVII—XLII. 103
z nadepsaných manželův v tom čase ve dni a v roce Pán Bůh
smrti neuchoval, jedenkaždý z manželův své opatření měl.
Třetina tuto se rozumí taková summa, jaká se po panně věnuje a
k tomu ještě té polovice. Jako, vónuje-li se po pannć sto kop grošův českých,
ženich dá též sto kop grošův českých, a k tomu těch sta kop grošův če-
ských polovici, totiž padesáte kop grošův českých, aby obojího bylo půl
třetího sta kop grošův českých. A to bývá mezi manžely do dne a do roka
pro smrt.
C. XXXIX.
Vdovec, pojímaje pannu, z prosta třetinau odbeyvej; to jest:
Což se mu po panně jménem věna jmenovati bude, proti tomu
on dva díly polož a panně obvěň. To jest, když ona věnuje
sto kop grošův českých, on proti tomu obvěnění tři sta kop
grošův českých.
Vdovec, pojímaje pannu, proti jejímu věnu nebo dílu dáti má z prosta
dva díly. Kdyz ona věnuje sto kop grošův českých, on proti tomu obvění
tři sta kop grošův českých. -
C. XL.
Avšak o takové věno i také obvěnění jak a pokudby man-
Zelé skrze prátely své se snesli a smlauvy svadebni mezi sebau
zavřeli: tak při tom zůstavení býti mají.
O takové věno i také obvěnění pokud by se manželé snesli skrze
přátele své: tak přitom zůstaveni býtí mají.
C. XLI.
V tom pak dni a v roce umře-li prvé manželka: tehdy
věno i s veypravau manželu jejímu náležeti bude. Pakliby prvé
umřel manžel než manželka: tehdy věno, bylo-li by po ní dáno,
s obvěněním i s tím se vším, co jest statku aneb svých věcí
k manželu svému přinesla, zase jí navráceno bude.
Ve dni a v roce umře-li prvé manželka: tehdy věno bude i s vey-
pravau náleZeti jejímu manželu. Pakliby prvé manžel umřel: tehdy věno,
bylo-li by po ní dáno, s obvénéním i s tím se vším, což tu vnesla, zase jí
navráceno bude.
С. XLII.
Po dni pak à po roce, jestli žeby prvé manžel než jeho
manželka umřel, a týž manžel ani zápisem smluv svadebních,
totižto věnem, ani jiným zápisem aneb kšaftem svým manželky
