C. XIX— X XIII. 95
DE EXEOUUTIONE
rei judicatze.
O dopomoZení práva po rozsudeich.
C. XXI.
Saudcové a přísežní, což komu svým buď ortelem, nálezem,
rozsudkem, veypovědí aneb staným právem přisaudí, povinni
jsau a budau, jednomukaždému toho dopomáhati. Lecby v to
taková aneb takové překážky vkročily, pro kteréžby toho nikterakž
a bezelstně vykonávati nemohli.
Saudcové, komu co pfisaudí, povinni jsau toho jednomukaždému do-
pomáhati.
C. XXII.
Dopomáhání pak jednékaZdé pfisauzené spravedlnosti (krom
toliko nářku cti) takto se od pfíseZnych vykonávati má. Jestli
žeby ten, na kteréhož se přísudek stal, v času sobě od práva
(to jest, nejprvé ve dvau nedělích od rozsudku prošlých, po
druhé do třetího dne pořád zběhlého, a po třetí po rozkazu do
západu slunce) uloženém a vyměřeném, rozsudku za dosti ne-
učinil: tehdy do vězení vzat a týmž vězením k dosti učiněn,
přidržán býti má. Kteréhožto vězení nemá jinák prázden býtií
lečby se chtěl z něho do dvau nedělí pořád zběhlých na hotový
groś vyrućiti.
Po rozsudku právní rozkazové jíti mají až do posledního do západu
slunce. Ten když vyjde a rozsudku se dosti nestane: tehdy, na koho se stal
přísudek, půjde do vězení a z něho puštěn nebude, leč na groš hotovey
B6 vyruci.
C. XXIII.
I. Takliby ten dlužník, maje statek, z takového vězcní
do šesti nedělí pořád zběhlých nechtěl, aneb zanedbal, tak jakž
dotčeno jest, na groš hotový se vyručiti: tehdy věřitel jeho (ač
chce-li) může od osoby pustiti a práva žádati, aby právem
v statek jeho uveden, a téhož statku pro spravedlnost přisau-
zenau i pro škody vzaté zmocněn byl. Právo pak má a povinno
bude, to učiniti a věřitele v statek dlužníka uvesti a téhož
