80 O nálezich.
B. XCVI.
Na kohožkoli prošel by rozsudek, a ten v času právem vy-
měřeném z takového rozsudku ani z práva staného ve dvau
nedělích pořád zběhlých by se neodvolal: takový rozsudek
i právo stané transibit in rem judicatam, que pro veritate ac-
cipitur, to jest, své utvizeni vezme a v moc pořádného roz-
sauzení vejde, kteréžto takové rozsauzení za pravau pravdu a
pořádné podělení stran držáno bude. A již mu potom apello-
vání, ani nic jiného neprospěje.
Veypověd aneb právo stané ve dvau nedělích pořád zběhlých v moc
svau právní přichází.
C. I
I. Žádný rozsudek ať se neděje na nepiítomného, ani na
umrlého. Než měl-li by kdo rozsudek aneb právo stané, a v tom
nežby k spravedlnosti dopomožení se jemu stalo, umřel by: tehdy
dědicové po něm, aneb statku takového nápadníci (ač jestliže
jest ten práva svého nepromlčel) budau moci na tom, na komž
při ancb stané právo obdržel, té a takové spravedlnosti své
pořádem práva sobě dobývati.
II. Pakli jest ten za své živnosti začal po právu jíti a
v tom umřel: budau moci takové právo začaté sobé dovesti.
Žádný rozsudek na nepřítomného ani na umrlého díti se nemá. Než
umřel-li by kdo po rozsudku před ежесий: tehdy nápadníci budau moci
о ежесий nastupovati, již začaté právo sobě k místu vésti,
III. A tolikéž byla-li by pře, krom cti a hrdla, vyslyšána a
zavřína, a v tom by původ aneb obeslaný umřel: tehdy rozsudek
dědicům, poručníkům aneb nápadníkům obojích stran předce
aby vyhlášen byl.
Po vyslyšené při umře-li která strana, rozsudek se stane mezi dědici
a nápadníky, krom cti a hrdla.
C. IL
Práva staná kdyžby se dávala, purkmistr a konšelé v la-
vicích na svých místech státi a dvéře rádní do kořán otevříti
rozkáZf.
Práva staná když se dávají, purkmistr a konšelé v lavicích na svých
místech státi a dvéře rádní do kořán odevříti rozkáží.
