B. LXII—LXVII. 71
duo testes sufficiant. Ubi enim numerus testtum non adjicitur,
duo sufficiunt. Próvni jest regule, że jednékaždé při dosti jest
na dvau svědcích. Kdež od práva počet svědkův vyměřen a
jako obmezen není, na dvau dosti jest. Pluralis enim locutio
duorum numero contenta est.
V jednékaždé při dosti jest na dvau svědcích dobře zachovalých.
B. LXVI.
I. Strana některá vedúcí ku potřebě své mnoho svědkův,
a ti by nic pořádného o tom, na čemžby grunt a podstata té
pře záležela, nesvědčili a neseznávali: tehdy rovně jest tak,
jakoby žádných svědků nevedla. Neb v počtu pravých svědkův
ti se toliko pokládají, kteřížby o tom vypravovali a o tom vy-
svědčovali, cožby k dokázaní průvodu a k vysvětlení pře náleželo.
Jiné, než oč jest pře, mluviti, svědčiti a vyznávati, jest
jednostejná věc, jako i mlčeti.
II. A tak počet svědků na tom záleží, když se svědkové
v svém svědomí snášejí, a o gruntu pře seznévajf, v svědomí
svém se srovnávají, a z prosta v patrných slovích, čehož povědomi
jsau, seznávají. Veritatis enim simplex est oratio. Pravda na
prostých a patrných slovích záleží, a ne na množství osob.
Aniž také k množství svědkův má patříno býti: ale k hodnosti,
a k upřímnému svědkův vyznání, a k víře svědomí, na nichž
světlost pravdy záleží.
Svědkův nepořádných, o jiném, než pře vzešla, svědčících, velký počet
nemá býti šetřín.
B. LXVII.
l. Svědectví toliko jednoho svědka za dostatek ku právu
v žádné při býti nemůže. Piislovi jest. Unus vir, nullus vir,
jedna osoba, žádná osoba. Item: Unus testis, mullus testis,
„jeden svědek, žádný svědek. Vox unius, vox nullius, hlas
jednoho, hlas žádného. Unius enim testimonium mec justificat,
nec condemnat, jednoho zajisté svčdomí ani neospravedlňuje, ani
neodsuzuje.
TI. Avšak jeden svědek uvozuje podezření. Unus testis
inducit presumptionem, jeden svědek uvozuje potah.
Svědek jeden uvozuje potah; ale za dostatek ku právu V žádné při
býti nemůže.
