B. XXX— XXXIII. 53
má. A tak od každého sta kop grošův českých, po půl třetí
kopě grošův českých bráno bud.
Řečníkům záplata buď taková: Kdoby obdržel při o sto kop grošův
českých, půl tfe kopy grošův českých jemu dáno bude.
II. Byla-li by pak pře o větší summu přes tisíc kop grošův
českých, jak pak koli větší, již nad dvadceti a pět kop grošů
českých více řečník bráti nemá, pod žádnau formau, ani sám,
ani skrze jiného. Než chtěl-li by kdo svému řečníku za jeho
práci nčjaký dar dáti, toho se žádnému nezbraňuje. Pakliby
který řečník mimo toto právo jináče se zachoval, a je přestaupil,
má proto podle spravedlivého uvážení trestán býti.
A byla-li by pře o summu přes tisíc kop grošův českých, dáno více
býti nemá než dvaceti pět kop grošův českých.
III. Chtěl-li by pak který z přátelství dobrého od koho
při vésti; toho se žádnému nezhajuje. Nýbrž kteřížby od
chudých vdov, sirotkův a jiných lidí potřebných, saužených
a v tomto světě opuštěných, pře z milosti a z lásky pro odplatu
božskau vésti, a pro dobré vdov, sirotkův i lidí ubohých takovau
práci k sobě přijíti chtěli: toho z nich každému se přeje, anobrž
každému se to schvaluje, jakož o tom B. XXIV.
IV. Kdyby pře vznikla o nářek cti, aneb pro mord, a
řečník by ji obdržel, má jemu od takové každé pře dáno býti
až do pěti kop grošův českých, a veyše nic.
Od pře z nářku cti, z mordu pět kop grošův českých.
V. Od pří pak z veytržnosti, zranění, zchromění, zbití,
ztlučení, a zervání, z slov hánlivých, aneb těm podobných
lidských příhod, po dvau kopách sroších českých, však tak,
kdežby se lidí možnějších dotýkalo. Jinák měli-li by o takové
příhody osoby chudší před právem činiti, to buď při rozvážení
přísežných, coby od takových pří svým řečníkům platiti a
dávati méli. —
Od pře z vaytrZnosti, slov hánlivých po dvau.kopách groších českých
od možnějších.
VI. Pakli by také který řečník některé pře neobdržel,
tomu proto za práci jeho podle slušnosti učiněno býti má, aby
práce jeho ovšem daremní nebyla.
VII. A tato mzda, právem řečníkům vyměřená, jakožto
