394 O trápení a popravách.
od rychtáře napomenut býti. A po správě nemá jemu do třetího
dne konec života jeho činěn býti.
Každý vězeň, maje konec svůj bráti, žádal-li by správy křesťanské
má toho unžiti; nýbrž, by nežádal, má k tomu od rychtáře napomenut
býti. A po správě nemá mu konec do třetího dne činěn býti.
II. Také, nežby svůj konec vzal, má se jemu do třetího
dne buď od kněze aneb od rychtáře křesťanské napomenutí
státi. A kdyžby na popravu veden býti měl, opojín býti nemá.
(Do slova.)
T. VIII,
A při žádném právě nad žádným zločincem, ani nad
žádným jiným člověkem nočním časem nemá se poprava vykoná-
vati. Ale v bíledni a zjevné má se to dáti s oznamováním
příčiny aneb příčin, proč mu se to děje, že konec života svého
takový vzíti musí.
Poprava časem nočním nad žádným nemá se vykonávatí, ale v bílední
s oznamováním příčin, proč mu se to děje.
T. IX.
Kdyzby na místé popravistném mél jiZ konec života svého
vzíti, má od rychtáře zjevně přede všemi napomenut býti, na
tom-li chce umříti, což jest před trápením, při trápení i po
trápení mluvil a v čem se seznal. Tu, kohożby ještě odvolal,
rychtář povinen bude pod vyznáním jeho dáti to potom pro
budaucí pamét poznamenati.
Zlocinec na místé popraviStném odvolá-li koho, rychtář to má dáti
poznamenati pod jeho vyznáním.
Statkové na smrt odsauzených, po zaplacení dluhův spra-
vedlivých, na nejbližší přátely připadají. Pakliby žádných přátel
nebylo, na opravy cest toho města, v němž by statček od-
sauzených na smrt ohavnau pozůstal.
Statkové na smrt odsauzených na nejbližší přátel připadají. Pakliby
přátel nebylo, tehdy na opravu cest toho města, v němžby statek těch od-
sauzených pozůstal.
T. XI.
Rychtarové, ani Zadny jiný, statkův na smrt odsauzených
sobě osobovati nemají. Nebo ne statkové, ale páni téch statküv
