294 O placení cla a o povinnosti celnych.
L. XIV.
Celní, kdyby jistých znamení vystaveno nebylo, povinni
jsau, zvláště pak př řespolních napomenauti, aby skrze nevědomost
Jidé takoví k těžkostem nepřicházeli. |
Celní, kdyby jistých znamení vystaveno nebylo, povinni jsau, zvláště
přespolních, o clo napomenauti.
L. XV.
Kteřížby ne z aumysla, než toliko z nevědomí cla a meyta
projeli a statkův nevyclili: ti takoví v pokutu propadení statkův
neupadají; proto, že nevědomost hřích vymlauvá. Avšak ti za
pokutu svá aneb lidská zboží dvojnásobní daní vycliti a vy-
platiti povinni budau. | o n
Clo kdoby z nevědomí projel, statku nepropadne; neb nevědomost |
hřích vymlauvá. Však ti za pokutu dvojnásobně ta zboží vycliti povinni budau.
L. XVI. a
Všiekni, kteříž na gruntech svých cla veysadná majf, po-
vinni jsau, mosty, hráze a cesty na gruntech svých opravovati,
tak aby lidé, platíce jim cla, neměli oč naříkati.
Kdo má na gruntech svých cla veysadná, povinen jest mosty, hráze, |
cesty opravovati.
DE ARESTATIONE.
O stavmieielh.
I. XVII.
Stavuńk nic jiného není, než osoby aneb statku nětě ího ku
právu, skrze úřad k tomu nařízený, připovědění; a to buď pro |
nezaplacení aneb zadržání dluhu aneb spravedlivosti, buď pro ne-
dopomožení k dluhu od práva aneb k jakéžkoli jiné spravedli-
vosti obstavujícímu. | |
Stavuńk jest osoby neb statku nětčího ku právu skrze úřad k tomu
nařízený připovědění, a to buď pro nezaplacení dluhu, aneb nédopomoZeni
od práva jaké koli spravedlivosti obstavujícímu. i
L. XVIII.
I. Kdoby koho pro dluh, aneb pro nedopomoZení práva
obstaviti chtěl, má předkem od práva svého aneb toho, na němžby