196
Ze spisů soudních měly býti vybrány pouze ty, které se
týkaly otázek veřejných a byly značné důležitosti (»pu-
bligue und von importantz«). Z korespondence říšského
registrátora a správce německé říšské registratury v Pra-
ze Leonarda Pipia'*) s říšským místokancléřem hrabětem
Ferdinandem Zikmundem Kurzem, na niž jsem upozornil
již Лоде?) vysvítá, že Švédové, pleníce pražské archivy
a registratury, řídili se přesně podle pokynů Kčonigsmarko- .
vých. Dovídáme se odtud, že vojenský president švédský
Alexander Erskein si vyžádal klíče od jednotlivých praž-
ských registratur, aby je mohl velmi často navštěvovati a
vybírati si tam různé archiválie, jež si dával potom od-
nášeti do svého bytu. Jakkoliv Erskein ujišťoval vždy
znovu, že spisy, jež si vypůjčil, zase navrátí zpět, dával je
stále odvážeti z Prahy. Týž osud, jaký postihl německou
říšskou registraturu v Praze, byl údělem i jiným registra-
turám pražským, zejména registratuře mistodrZitelske a
registratuře české komory. Také ty byly Švédy zabrány
a množství listin a spisův odtud odvezeno.
O. Walde v díle, o němž jsem se zmínil již výše, vy-
slovil domněnku, že Švédové, dobyvše roku 1648 Menšího
města Pražského a Hradčan, zmocnili se též kaple svato-
václavské a rozchvátili korunní archiv český, tam ulo-
Zeny.?) K mínění tomu dospěl Walde především proto,
poněvadž shledal v katalogu knihovny královny Kristiny
rukopis, nadepsany siovy »Rómisch Kayserl. May. Hoff-
statt, von den Jahren 1554—62, singulis voluminibus«;
mimo to zjistil v státním archivu švédském ve Stockholmu
(»Svenska Riksarkivet«) četné listiny a spisy ze »sbírky
Erskeinovy«, i povšiml si toho, že mnohé z nich na sklon-
1) Korespondence jest uložena ve vídeňském domácím, dvor-
ním a státním archivu, v oddélení »Reichshofkanzlei, Verfassungs-
akten, Fasc. 42«.
. ©) R. Koss, Provenience českých archiválií ve státním archivu
vídeňském, (Zprávy čes. zem. archivu VI., 1924), str. 178, pozn. 14.
73) »En i katalogen ófver drottning Kristinas bibliotek uppta-
gen handskrift med titeln »Rómisch Kayserl May. Hoffstatt, von
den Jahren 1554—62, singulis voluminibus«, har mójligen tillhórt
det i Wenzelskapellet fórvarade bohmiska kronarkivet, hvilket
üfven plundrades« (O. Walde, Storhetstidens litterára krigsbyten
etc. L, 1916, str. 327—328.)
