194
koli však na archiváliích, a že také kromě Mikulova ani
odjinud není prý nijaké stopy po tom, že by byli Švédové
vyvezli z Moravy kterýkoliv archiv anebo vůbec jaké-
koliv listiny.) Cílem švédského pátrání prý byly cenné
| předměty a nikoli staré papíry, zejména ne staré listiny.*)
Avšak mínění Dudíkovo,*) že švédští generálové a voje-
vůdcové nebažili nijak po archivní kořisti, není správné.
Právě opak jest pravdou. Známe nyní instrukci, vydanou
dne 21. ledna 1643 Gabrielem Gabrielssonem Oxenstiernou
armádě Torstenssonově, jdoucí do Německa, jak si má
vésti při zabavování důležitých písemností a listin v tam-
ních archivech a registraturách,“) jež jest uložena v stát-
ním archivu stockholmském. O. Walde®) upozornil již na
to, že po dobytí Prahy Švédy roku 1648 generál Kônigs-
mark s obzvláštní horlivostí se obíral zejména státními
archivy, v Praze umístěnými, a že dokonce vydal zvláštní
pokyny, týkající se zabavování a odvážení archiválií
z pražských archivův a registratur. Odvezeny měly býti
všechny písemnosti, týkající se veřejných záležitostí říše
Římské a království Českého, jakož i korespondence pa-
nujících císařův a králů s cizími mocnáři anebo jejich ge-
nerály a jinými vysokými hodnostáři, dále pak vše, co se
týkalo komory a státních důchodů království Ceského.™)
6) »Nikolsburg verlor allerdings die in der Dietrichsteinischen
Bibliothek (wie unten gezeigt wird) aufbewahrten Handschriften,
nicht aber Archivalien, und neben Nikolsburg findet man auch nicht
die leiseste Spur, dass die Schweden ein Archiv oder gewisse Diplo-
mata aus Mähren mitgenommen hätten.« (B. Dudik, Forschungen
in Schweden für Mährens Geschichte, str. 31).
«) >Also Kostbarkeiten, und nicht alte Papiere, besonders keine
Urkunden, waren das Ziel der schwedischen Nachforschung.« (B.
Dudík, Forschungen in Schweden etc., str. 37).
s) B, Dudík, Forschungen in Schweden eto. str. 33.
5) Riksregistraturet 21. Jan. 1643: »...huus Osterrijkes pacta
och alliancer giorde med andre konungar och rijken, jàmvál och
elliest andre skrifftelige documenter, recesser och acter, som anten
touchera Wár Stat eller elliest tiänte till historien.«
w) O, Walde, Storhetstidens litterára krigsbyten en kultur-
historisk-bibliografisk studie, L, 1916, str. 22.
7) »...was den Publiquen Stat des Rómischen Reichs undt
Kónigreichs Bóhmen, wie auch die Correspondence, so die daselbst
residierende Keijser und Künige mit frembden Potentaten oder
ihren Generaln undt andren hohen Ministris gehalten; was die Cam-
mer-Sachen undt intraden des Königreichs Böhmen concerniret.«
