193
ztrávil Pešina v archivu pánů z Lipé, jak sám přiznává,
aniž se obeznámil alespoň s dvacetinou jeho obsahu.) Již
tenkráte odvezl odtud s sebou domů něco listin. Když Pe-
šina prodléval ve Schwentniku roku 1679 naposledy, ob-
držel od Čeňka Hovory z Lipé darem hojně rukopisův.
Tenkráte asi také, neučinil-li toho ovšem již dříve, odnesl
si Pešina s sebou z archivu pánů z Lipé ony listiny, jež
jsou nyní uloženy v archivu české koruny.“) Než osudy
valné většiny fondů rodového archivu pánů z Lipé po
smrti posledního potomka tohoto rodu roku 1680 nejsou
nam bliże znamy. Brunner**) soudi, że rodovy archiv pánů
z Lipé zůstal ve Slezsku a byl odevzdán později pruskému
státnímu archivu ve Vratislavi.
Kromě bouří husitských způsobil největší pohromu
archivům na území bývalého státu českého vpád švéd-
ských vojsk za války třicetileté. Tehdy však nebyly ni-
čeny archiválie jenom nahodile vandalismem švédské sol-
datesky, nýbrž došlo dokonce i k plánovitému zabavování
a vyvážení písemností ze země. Válečná kořist švédská na
archiváliích obdobně jako jejich kořist literární, pokud
jde o knihovny, jest z nejzajímavějších otázek kulturních
dějin. Benediktin Beda Dudík v rozpravě o svém výzku-
mu švédském k moravským dějinám,“) vydané roku 1852,
hájil mínění, že Švédové v českých zemích plenili toliko
knihovny, neohlížejíce se nijak zvláště po archivech. Du-
dík praví výslovně, že v Mikulově utrpěla ztráty jenom
Dietrichštejnská knihovna a to pouze na rukopisech, ni-
©) T. PeSina z čechorodu, Mars Moravicus etc. I., 1677, str.
422: »Hoc igitur beneficio usus, quidquid per octo continuos dies,
posthabitis alis omnibus negotiis, lustrari et notari potuit, non
intermisi, impendendo etiam noctes, quae mense illo solent esse sat
breves: et tamen ultimo vix vigesimam partem eorum percurrere
valui, tanta copia scriptorum fuit.«
®) Taulow z Rosenthalu v pamétnim spise ze dne 3. biezna
1772, nadepsaném: »Auskunft über die aus den Bóhmischen Archi-
ven a. 1750 in das Hausarchiv überbrachten Urkunden un4 fichrif-
ten,« (Kurrentakten des Haus-Hof- u. Staatsarchives in Wien,
Staatskanzlei, Interiora, Archiv, ex 1772, N* 14).
9) H. Brunner, Die Herren von Lippa, (Zeitschrift d. deutschen
Vereines für d. Gesch. Máhrens u. Schlesiens XV., 1911), str. 486.
%) B. Dudík, Forschungen in Schweden für Mihrens Ge-
schichte, (1852), str. 21 a sl.
13
